Jiří Weigl Volgorde van de boeken (chronologisch)

Budou naše říjnové volby vzpourou proti neblahým tendencím dneška, nebo budou tyto volby jen zástěrkou – dokumentující, že máme demokracii – a nic nepřinesou? Budou volby výzvou k politické akci? Či nebudou? Budou znamenat zpochybnění některých více méně mlčky přijímaných dog­mat jako je Ukrajina, migrace nebo Green Deal? Změní se něco z toho v důsledku výsledku našeho podzimního hlasování? Ptají se autoři Institutu Václava Klause v čele s bývalým prezidentem Václavem Klausem před důležitými parlamentními volbami. Kromě bývalého prezidenta ČR do knihy svými pohledy přispěli Jiří Weigl, Ivo Strejček, Ladislav Jakl a Filip Šebesta.

Triumfalismus z Trumpova vítězství v české veřejné debatě kontrastoval s negativní až odmítavou reakcí. Také Institut Václava Klause s napětím vyhlížel výsledek amerických prezidentských voleb. Nikoli však proto, že bychom měli s Donaldem Trumpem spojená nerealistická očekávání a čekali od něj zázračné vyřešení všech problémů západního světa. Vůči oběma těmto extrémním polohám veřejné debaty jsme se snažili vymezit a vnést do ní pozitivní, ale zároveň realistický a zdrženlivý tón. V tomto duchu se nesou i eseje autorů knihy Trumpův návrat: co můžeme čekat?, do které svými texty přispěli Václav Klaus, Jiří Weigl, Ivo Strejček, Filip Šebesta, Ladislav Jakl, Jan Zahradil a Ondřej Hejma.

Příspěvky ze stejnojmenného semináře Institutu Václava Klause a další doplňkové texty, konaného v září 2024. Největší problémy české ekonomiky. S jakými návrhy přicházejí, abychom se z těchto problémů vymanili?

Za dvacet let našeho členství v EU máme za sebou již páté volby do Evropského parlamentu. Dlouho dopředu se vědělo, že jejich výsledky budou mít signální význam. Stupňující se společenské napětí naznačovalo, že významná část občanů je stále více nespokojena s výkonem české vlády. Stále více voličů si začíná uvědomovat, jak silně ovlivňuje „Brusel“ naše životy –masovou migrací, ale také Green Dealem se všemi jeho negativními ekonomickými a společenskými dopady. Evropské volby se tak staly příležitostí, aby voliči svým hlasováním svobodně vyjádřili své mínění. Institut Václava Klause si všech těchto trendů i dějů dlouhodobě a pozorně všímá, analyzuje, komentuje je a nabízí jejich řešení. Proto významu a vážnosti voleb do Evropského parlamentu 2024 v textech, glosách či rozhovorech věnovali mimořádnou pozornost. Vznikla tak řada zajímavých i inspirativních, textů, které jsou přehledně utříděbé do sborníku s názvem „IVK k nedávným evropským volbám“. Do knihy svými texty přispěli Václav Klaus, Jiří Weigl, Ivo Strejček a Ladislav Jakl.

Dlouholetý spolupracovník Václava Klause, bývalý hradní kancléř a současný výkonný ředitel Institutu Václava Klause vydává soubor svých stěžejních textů napsaných a publikovaných v průběhu roku od vydání své poslední knihy Stát na svém (2022).Běh událostí kolem nás doma i ve světě se zrychluje, a to směrem k horšímu. Sotva ustoupil – alespoň u nás – do pozadí covid, nastoupily krize neméně zásadní. Tak jako předchozí antihumánní ideologie, i dnešní pokrokářství ale vyvolává přirozený odpor. Svět se znovu stal otevřeným ideologickým bitevním polem, lidé se začínají bránit, přestávají věřit manipulacím a pokrokářskému zastrašování a ohlupování. Od USA po východ Evropy jsme svědky zostřujícího se politického střetu mezi konzervativními zastánci svobodné společnosti a dosud vládnoucími pokrokáři. Jejich útok na prosperitu a životní úroveň širokých vrstev otevírá lidem oči a aktivizuje mnoho dosud politicky pasivních občanů. Přesto je viditelná převaha stále na straně těch, kteří dlouhá léta trpělivě kráčeli institucemi, až je dnes plně mocensky ovládají. Být optimistou je proto dnes velmi těžké.

Československo je už třicet let minulostí. Minulostí, se kterou se ale ještě dnes pracuje. Zčásti poctivě, analyticky a neutrálně, zčásti účelově coby s nástrojem k vyřizování politických účtů. I proto vychází tato kniha, obsahující především přesná a autentická svědectví hlavního aktéra tehdejších dějů – Václava Klause, ale také texty dvou jeho blízkých spolupracovníků – Jiřího Weigla a Ladislava Jakla.Symbolem konce federace se stala brněnská vila Tugendhat a mediální zkratky kolem rozhovorů, které v ní před třiceti lety probíhaly. I když se jednalo o rozhovory mimořádné důležitosti, s tezí, že právě tam se rozhodlo o rozdělení Československa, je nutné polemizovat. Taková zkratka je totiž ahistorická a ignoruje děje, které těmto rozhovorům předcházely. Tugendhatem ale rozdělení skončilo, ne začalo.

Jiří Weigl touto svou publikací po sedmi letech navazuje na svou předcházející knihu Bez iluzí o světě kolem nás, která pokrývala dlouhé patnáctileté období 1999 až 2014. Kniha obsahuje jeho texty za posledních šest let. Je to 55 textů – hutných, jasných, myšlenkově bohatých, vypointovaných. Autor v nich jde se svou kůží na trh. Nejsou to ústupky dobovému vkusu, spíše naopak. Jiří Weigl si – bez ohledu na to, odkud fouká vítr – pořád stojí na svém. Klíčem ke knize je – jak autor sám říká – nejen obsah textů, ale už jejich samotný výběr. Ten odráží hlavní témata dnešní doby – západní „kulturní“ revoluce, Gréta, Brexit, Rusko, Čína, migrační plán Evropské komise, covid a mnohé další.

Říjnové volby – tak jak jsou připravovány – žádnou radikální změnu k lepšímu přinést nemohou. Nanejvýš si můžeme přát, že se v nich podaří zabránit příchodu extrémní levice v čele s Piráty k moci. Jejich výsledek by však mohl probudit ty váhající. Mohly by být počátkem změny, zárodkem obratu, posledním výstražným zvoněním. K tomu, aby to tak bylo, chce přispět tento sborník, který v textech autorů IVK z různých úhlů popisuje a analyzuje smutnou předvolební situaci a její širší souvislosti. Do knihy svými texty přispěli Václav Klaus, Jiří Weigl, Ladislav Jakl, Ivo Strejček a Filip Šebesta.

Tři sta let od narození Marie Terezie je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Když Marie Terezie nastupovala k moci, stala se sice panovnicí obrovské říše, která však připomínala spíše kolos na hliněných nohou. Monarchie nebyla vnitřně jednotná a státní pokladna byla prázdná. Marie Terezie proto musela prosadit finanční a správní reformy, které by připravily cestu modernizaci země. Institut Václava Klause na ni vzpomíná novým sborníkem. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Sechter, Ferdinand Trauttsmannsdorff, Jaroslav Čechura, Jindřich Forejt, Karl Vocelka, Vladimír Liška, Milan Hlavačka, Eduard Maur, Josef Pekař, Václav Junek a Michal Skořepa. V příloze Pragmatická sankce z 19. dubna 1713, patent Marie Terezie o všeobecném školním řádu a robotní patent. Nechybí ani reprodukce barevných obrazů Marie Terezie. Editorem je Marek Loužek.

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

25 let od započetí české ekonomické transformace je unikátní příležitostí k připomenutí jejích klíčových kroků – liberalizace cen a zahraničního obchodu a kuponové privatizace. Nová publikace Institutu Václava Klause přináší názory tehdejších účastníků a hybatelů transformace Václava Klause, Dušana Třísky, Karla Dyby, Jiřího Weigla, Jany Fürstové, Ladislava Minčiče a Karla Zemana. Součástí knihy je rovněž unikátní soubor dobových článků k daným tématům, které tehdejší federální ministr financí Václav Klaus pravidelně publikoval v denním tisku a které v této podobě dnes vycházejí poprvé od devadesátých let.

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní války nebývalého rozsahu?

K letošním kulatým výročím, která vzbuzují pozornost celé naší veřejnosti, patří 600 let od upálení Jana Husa. V našich dějinách nenajdeme mnoho osobností, které by nám zanechaly tak naléhavé poselství názorové pevnosti a síly bránit svou pravdu bez ohledu na nepřátelství a odpor mocných tohoto světa a podstoupit za tuto pravdu i oběť nejvyšší. Institut Václava Klause vzpomíná na Jana Husa tímto sborníkem.

Stručný manuál k pochopení současné migrační krize Vlna ilegálního masového přistěhovalectví do zemí Evropské unie se dotýká životů stovek miliónů Evropanů. Protože to považujeme za mimořádně vážné, věnujeme tomuto nesmírně výbušnému problému tuto knížku, napsanou s nutnou mírou stručnosti a přehlednosti. Jejím primárním cílem je polemizovat se všudypřítomnou „prouprchlickou“ propagandou. Zdrželi jsme se příliš zevrubných odboček, které by text neúměrně zatížily, ale pro přidání potřebné zkratky a nadsázky jsme do ní zařadili i výstižné grafiky Jiřího Slívy. Jeho kresby ale nejsou pokusem o zlehčení vážné problematiky, nýbrž originálním komentářem atmosféry, ve které debata (nebo spíše nedebata) o migrační krizi probíhá. Jsme si vědomi, že žijeme uprostřed dějů, které mají obrovskou dynamiku. Neznáme a nemůžeme přesně znát cesty, kterými se budou dále vyvíjet. Považujeme však za svou povinnost přispět k lepší orientaci v hluku dnešní propagandy.

Náš stát, jeho vznik a zakotvení v Evropě a ve světě, jeho krize, traumata a osobnosti s nimi spojené a vedle toho naše ekonomická transformace, spory o Evropu i krize na Blízkém východě či ta nejnovější na Ukrajině, to jsou dlouhodobé předměty zájmu autora, který jako vrcholný státní úředník získal s domácí i zahraniční politikou a ekonomickými problémy dlouholeté zkušenosti. Soubor textů k těmto tématům, které vznikly v období posledních patnácti let, odmítá módní politicky korektní komolení pojmů a manipulaci s událostmi a dějinami. Stojí za to se zamýšlet nad událostmi, které jsme prožili nebo prožíváme bez iluzí, připomenout si jak to bylo a je doopravdy, nebát se pojmenovat reálné zájmy, které vždy politikou i ekonomikou hýbou. O tom je tato kniha.

Publikace je vydána ke kulatému výročí sta let od vypuknutí první světové války. Přináší texty ze semináře Institutu Václava Klause z 16. června 2014, zajímavé doplňkové texty a důležité historické přílohy jako je rakousko-uherské ultimátum Srbsku z 23. července 1914, provolání Františka Josefa I. „Mým národům“ z 28. července 1914 a Manifest českých spisovatelů ze 17. května 1917.

Publikace není pouze historizujícím návratem k dobám naší transformace před 20 lety, ale především zásadním příspěvkem k nejaktuálnější diskusi o roli státu v ekonomice a o pojetí vztahu státu a jednotlivce vůbec. Reinterpretace tehdejších dějů totiž dnes slouží ke zkarikování liberálních principů a tím k plíživé rehabilitaci etatismu.

Sborník textů Centra pro ekonomiku a politiku č. 98/2012. Autoři: Jiří Weigl, Ondřej Šlachta, Eduard Gombár, Zdeněk Müller, Jan Eichler, Miloslav Bednář, Roman Joch, Marek Čejka, Pavel Barša, Jan Fingerland, Ladislav Henek, Petr Janoušek, Tomáš Plhoň

Tato kniha, tzv. Festschrift, je sborníkem příspěvků, které zahraniční i čeští autoři napsali u příležitosti 70. narozenin prezidenta České republiky Václava Klause. Obsahuje odborné a nadčasové texty více než padesáti autorů z patnácti zemí světa. Jsou mezi nimi významní politici, ekonomové, filozofové, představitelé úspěšných think tanků a firem, a další osobnosti veřejného života a vědy. Píší nejen o Václavu Klausovi, ale především o tématech a myšlenkách, které s ním sdílejí. Každý z autorů zná Václava Klause osobně a každý z nich napsal svůj příspěvek pouze pro tuto knihu a pro její čtenáře. Vznikl tak jedinečný sborník textů o evropské integraci, o jednotné evropské měně, o politickém a ekonomickém vývoji v České republice, o problematice klimatických změn, o potřebě obhajoby svobody a kapitalismu, ale i o dalších tématech naší současnosti a budoucnosti

Kniha je výsledkem snahy umožnit čtenáři v relativně ucelené formě seznámit se s názory Václava Klause na společnost a politku, které v průběhu uplynulých deseti letech publikoval v desítkách sloupků, statí a projevů.

Sborník se zabývá citlivým tématem - Benešovými dekrety. Kromě analýz Václava Pavlíčka, Jindřicha Dejmka a Jiřího Weigla najdeme ve sborníku mj. text Mnichovské dohody, dekrety presidenta republiky z roku 1945, mezistátní smlouvy mezi ČSSR, SRN a Rakouskem a Česko-německou deklaraci.