Christoph Schönborn Boeken

Komentář třetí části Katechismu katolické církve o křesťanské morálce. Autor svůj výklad rozložil do 52 úvah, ve který vykládá s vypravěčským talentem problematiku, již současný svět pokládá za něco překonaného, zastaralého a jakoby odtrženého od života.

Kniha přináší stručná a jasná vysvětlení základních pravd víry zpracované na základě nově vydaného Katechismu katolické církve. Tato „příručka” poskytne dostatečné poučení všem zájemcům, kteří nemají čas – či nechtějí – hledat odpovědi na svoje otázky ve „velkém” Katechismu nebo v teologických publikacích.

V tomto svazku rozebírá kardinál Schönborn poselství Boží slitovnosti v Písmu a v životě církve se zaměřením na naši dobu. Navazuje při tom na impuls papeže Jana Pavla II. spojený s osobou sestry Faustyny Kowalské a jejím hlásáním slitovné Boží lásky. Po vydavatelově předmluvě následuje 9 hlavních kapitol knihy s pododdíly: 1. Jan Pavel II., papež milosrdenství. 2. Bůh hněvu a milosrdenství. 3. Ježíšovo přísné milosrdenství. 4. Cena milosrdenství – co stálo milosrdenství Ježíše. 5. Pavel jako svědek a misionář Božího milosrdenství. 6. Svátost milosrdenství. 7. Skutky milosrdenství. 8. Matka milosrdenství. 9. Milosrdenství pro všechny? Úvahy a výklad jsou doprovázeny častými ukázkami z Písma; k lepší orientaci slouží připojený rejstřík biblických odkazů, osobní rejstřík a poznámky s uvedením odborné literatury. Texty jsou psány přesvědčivě a nesou výrazné znaky autorova osobního zaujetí tématem milosrdenství.

Podtitul: Modlitba v Katechismu katolické církve "Nikdo a nic se nevyrovná ,vnitřnímu učiteli´, který promlouvá v našem srdci, probouzí touhu po setkání s ním a skrze své slovo a svou milost otevírá oči a uši našeho srdce." Kardinál Schönborn je známý svými snahami uvést čtenáře do nového Katechismu katolické církve. Tentokrát se snaží pojednat o čtvrtém dílu Katechismu, který je věnován modlitbě. Vedle výkladu textu zve také k vlastní modlitbě a k objevení "vnitřního učitele".

Putování, reinkarnace, zbožštění. Vídeňský arcibiskup a znalec patristických textů rozebírá nauku o „zbožštění člověka“ v křesťanské tradici a do moderního kontextu ji začleňuje fundovanou polemikou s reinkarnačními názory. Schönborn se v této knize pokouší o rehabilitaci některých pozapomenutých pojmů, které se týkají především nauky o církvi, a uvažuje o smrti jako o přechodu do jiné dimenze života.

Autor sleduje duchovní a teologická východiska ikonopiseckého umění - učení o Božím vtělení. Ch. Schönborn popisuje okolnosti vývoje teologie v obrazu Krista od Nikajského sněmu v roce 324 až po ikonoborecké spory 7. - 8. století. Lidská podoba Boha je tématem této knihy. Tajemství tváře, které se teologové pokoušeli vyjádřit slovy, malíři uskutečňovali prostřednictvím barev. Prameny vedoucí k pochopení tajemství viditelného Božího obrazu je třeba hledat v christologii svatých otců církve a v teologii významných představitelů raného křesťanství.

Knihy tohoto vídeňského kardinála a profesora dogmatické teologie si získávají čtenáře po celém světě. Také jeho pravidelné katecheze, pořádané v katedrále sv. Štěpána ve Vídni, přivádějí každý měsíc do tohoto chrámu mnoho lidí. A právě výběr z jeho katechezí přináší tato kniha. Vybrány byly katecheze z přelomu let 2000/01, věnované výkladu základních pravd obsažených ve Vyznání víry.

Die Frage nach der Entstehung der Welt und des Menschen gehört zu den Urfragen der Menschheit. Die jüdisch-christliche Antwort darauf ist der Glaube an Gott, den Schöpfer des Himmels und der Erde. Die Bibel handelt schon auf den ersten Seiten ausführlich davon: Gott hat die Welt und alle Lebewesen ins Dasein gesetzt.Charles Darwins Evolutionstheorie zeigt, dass die Arten nicht unwandelbar sind, sondern sich entwickeln und verändern. Wenn nun aber für die Entstehung der Arten eine natürliche Erklärung gefunden werden kann, wird dann die Schöpfungstheologie nicht überflüssig?Kardinal Schönborn zeigt in seinem Essay auf, dass Naturwissenschaft und Theologie, konkret Evolutionstheorie und Schöpfungsglaube, keineswegs notwendigerweise in einen Konflikt geraten müssen. Der gemeinsame Ursprung alles Lebendigen kann für den Theologen nicht ernsthaft in Frage gestellt werden. Er steht mit dem Schöpfungsglauben in Einklang, wenn dieser in seiner ganzen Tiefe dargestellt wird.