Kjell Askildsen Boeken

From Kjell Askildsen comes a collection of spare, biting stories of people caught between reality and expectation, hope and despair, love and longing. A man and a woman in a quiet, remote house, an old man on a park bench, an estranged brother in a railway cafe -- Kjell Askildsen's characters are surrounded by absence. Filled with disquiet, and longing, they walk to a fjord, they smoke, they drink on a veranda, they listen to conversations that drift through open windows. Small flashes like the promise of a sunhat, a nail in a cherry tree, or a raised flag, reveal the interminable space between desire and reality in which Askildsen's characters are forever suspended. Widely recognized as one of the greatest modern short-story writers, with unadorned prose and a dark humor, Askildsen captures life as it really is, the worlds of his characters uncanny mirrors of our own.

Výbor z krátkých, existenciálně laděných próz nejvýznamnějšího norského povídkáře současnosti, jenž se v nich originálním groteskním a zároveň jímavým způsobem vyrovnává s nesnesitelnou tíhou bytí a nepřátelstvím všedního dne. Doslov napsal Martin Humpál.

Pünktlich zum 80. Geburtstag des Autors am 30. September: eine Sammlung seiner Kurzgeschichten, ausgewählt vom Autor selbst.

Otevřená pustá krajina přináší povídky, v nichž se zdánlivě nic neděje, osoby přecházejí z pokoje do pokoje, pokuřují u stolečků v zahradách, dolévají si víno, pozorují dění za okny nebo posedávají na lavičkách v parku. Pod povrchem to ale vře, komunikace se zadrhává a ne příliš sympatičtí protagonisté příběhů analyzují vyřčené banality a snaží se pochopit jejich smysl. Autor ve svých textech vytváří prostor, v němž se významy rodí spíše mezi řádky. Každá věta je přesně vážená, každý detail podstatný. Jeho prózy nedramatizují, ale nechávají čtenáře zahlédnout napětí a osamělost, které se skrývají i v těch nejvšednějších situacích. Kjell Askildsen (1929–2021) je považován za jednoho z nejvýznamnějších norských poválečných spisovatelů. Je autorem několika románů, svůj literární talent ovšem naplno rozvinul v povídkách vydaných v souborech v letech 1982–2005, z nichž čerpá i tento výbor. Jeho minimalistické ironické texty – výrazně ovlivněné francouzským novým románem – o lidech neschopných funkční komunikace byly oceněny řadou norských literárních cen a přeloženy do více než dvaceti jazyků. Českému čtenáři není Askildsen zcela neznámý, jeho povídky vyšly ve výboru Hřebík v třešni (1998), další ve studentských antologiích. Předkládaný soubor se snaží nabídnout ucelený reprezentativní průřez Askildsenovou tvorbou.