2004 English translation of novel originally in Czech. From back Rabbi Low noticed that the street which was usually busy at that time, had emptied totally. He saw only a few people hurriedly making themselves scarce. Here and there he glimpsed partly open doors, from which peered inquisitive but frightened eyes...
Soubor deseti příběhů je rámovaný osudy dvou žen, jejichž cesty rozdělila druhá světová válka a tematicky čerpá z období blokády Leningradu. Autorce se podařilo prostým a nepatetickým způsobem zachytit atmosféru obleženého města a život jeho obyvatel, jejich spontánní statečnost a solidaritu, která jim umožnila přežít. Kniha je koncipována jako sled epizodických příběhů viděný očima malého děvčátka a dospívající dívky, napsána je prostým a sevřeným stylem.
Židovské pověsti, které obsahuje kniha předkládaná čtenáři, jsou zvláště v dnešní době nekonečnou studnicí poznání, poučení a letité zkušenosti, pramenící z historie utlačovaného národa. Nejsou zde jen pověsti z prostředí pražských Židů, ale z celé Evropy v historickém kontextu minulého tisíciletí. Ilustrátor Tomáš Řízek pojal tradičně jednotlivé příběhy a vytvořil působivý celek s postavami i prostředím vyprávění.
Autorka do této knihy zařadila příběhy, které se vyznačují neobvyklými, až kuriózními okolnostmi. Někdy si ani neuvědomujeme, z jakých všedních pohnutek, z drobných nenávistí, pomluv, obyčejné lakoty či pocitů méněcennosti se zaplétá předivo zločinu. Když tyto skrývané slabosti přerostou až ve zločin, jde o ty nejsložitější kriminální případy. V povídkách této knihy se většinou všechno objasní až v okamžiku, kdy jsou odhalena vášnivě střežená tajemství lidí, kteří požádali o pomoc pátrací a detektivní agenturu v domnění, že „jejich kriminální případ“ zůstane soukromou záležitostí.
Historická novela vypráví o životě židovského krejčího z pražského ghetta v době třicetileté války. V roce 1666 se třiasedmdesátiletý Žid Samuel Štrasburk, narozený v Krakově, kde se u svého strýce vyučil krejčím, setkává v New Yorku, kam před lety odešel s celou rodinou, s mladým švédským historikem a ve své pracovně mu vypráví o svých životních zkušenostech, zážitcích, myšlenkách i setkáních s řadou významných osobností v 1. polovině 17. století. V roce 1622 odešel s manželkou a třemi dětmi z Polska do Čech a usadil se v Praze na okraji Židovského Města, kde si mohl koupit vlastní dům. Svým uměním, vzdělaností a rozhledem získal uznání bohatých a vlivných mužů. Do jeho života za často dramatických událostí třicetileté války výrazně zasáhl první židovský šlechtic Jakob Baševi, rabín Natan Halevi Heller, Albrecht z Valdštejna i Karel z Lichtenštejna. Autorka přesvědčivě zachycuje atmosféru pražského ghetta i vypovídá o diskriminaci příslušníků židovské komunity, kteří teprve za oceánem našli skutečnou svobodu.
Svědectví o posledním protižidovském pogromu na Moravě. Příběh o posledním protižidovském pogromu, který proběhl krátce po vzniku Československa v roce 1918 v moravském Holešově, zpracovala autorka na základě několikaletého studia pramenů, svědectví a análů. Autorka se pokouší na prostém, a o to tragičtějším, dějovém schématu pojmenovat jeden z nejsmutnějších a nejtrvalejších jevů - xenofobii a antisemitismus.
Neotřelé detektivní příběhy z české současnosti řeší starší žena, která využívá bystrý intelekt a ženský instinkt. Jana Brodská pracuje spíše nárazově v detektivní kanceláři svého zetě, který jí předává případy, v nichž je vždy aktérkou nějaká žena, ať už je obviněnou, nebo obětí nějakého trestného činu. Svérázná tchýně se dokáže vcítit do psychiky pachatelů i jejich obětí a své případy neomylně vyřeší, mnohdy po svém, takže nebývá vždy pachatel po právu potrestán, hlavně však se snaží najít východisko a řešení pro poškozené.
