Cesare Lombroso Boeken

A new translation of Lombroso's L'Homme Delinquente, with a new scholarly introduction.

Dílo obsahuje souhrn nejdůležitějších poznatků evropských vědeckých osobností nové školy inspirovaných Lombrosovým revolučním opusem Člověk - zločinec. V první části autor představuje nové objevy na poli antropologie, anatomie a duševních nemocí zločinných mužů a žen. Druhá část je souborem pojednání v oblasti trestně právní, zabývá se povahou zločince a možnostmi, jak rozlišit zločince ještě schopné nápravy a duševně nemocné od vrozených zločinných typů. Ve třetí, nejobsažnější části díla, posuzuje Lombroso zločinnost jako sociologický problém, zabývá se etiologií příčin jeho nárůstu. Zkoumá chování, tělesné funkce, tetování zločinců i palimpsesty na vězeňských zdech, hodnotí výsledky nápravy v jednotlivých typech zařízení, propaguje systémy alternativní ke stávajícím celulárním vězením.

Гениальность и безумие… Неужели между ними действительно есть много общего? Неужели гениальность – просто одна из многочисленных форм умопомешательства? Великий криминальный психиатр XIX века Чезаре Ломброзо, которого самого последовательно объявляли гением, сумасшедшим и снова гением, предлагает в самой известной из своих работ поразительную теорию о том, что гениальность просто несовместима с нормальностью, - причем с нормальностью не в бытовом, а в чисто клиническом смысле слова. Так в чем же, по мнению Ломброзо, заключается "безумство гениев"?

Die Studie bietet eine tiefgehende Analyse der Anarchisten aus kriminalpsychologischer und soziologischer Perspektive. Sie untersucht die Motive, Ideologien und sozialen Bedingungen, die das anarchistische Denken und Handeln prägen. Durch die Erkundung historischer Kontexte und individueller Fallbeispiele wird ein umfassendes Bild der Bewegung und ihrer Protagonisten gezeichnet. Der Nachdruck der Originalausgabe aus 1895 ermöglicht es, die zeitgenössischen Ansichten und Theorien zu diesem Thema nachzuvollziehen.

Gdzie leży granica między szaleństwem a geniuszem? Czy ludzie wybitni mają większe skłonności do chorób psychicznych? Czy przekraczanie tabu to objawy geniuszu, czy szaleństwa? Na te i inne pytania próbuje odpowiedzieć psycholog, psychiatra, antropolog i w zasadzie jeden z pierwszych kryminologów Cesare Lombroso.

In Ne L'uomo delinquente, Cesare Lombroso approfondisce l'analisi dei caratteri somatici criminali, cercando di stabilire le caratteristiche distintive dei tipi criminali in base alle loro anomalie. Delinea profili criminologici di figure come il pazzo morale e il pazzo epilettico, e descrive i mattoidi, individui che appaiono geniali ma sono in realtà affetti da patologie psichiche. Lombroso sostiene che non esiste libertà di scelta in relazione alla conformazione fisica, unendo aspetti fisici e spirituali, biologia e morale. Esamina anche il legame tra delitti comuni e ribellismo politico. Oggi, sebbene si riconosca un certo impatto dei disturbi fisici sull'attitudine criminale, si pone maggiore enfasi sul contesto di crescita e sull'ambiente in cui gli individui sono vissuti. Sebbene Lombroso abbia perso terreno nella scienza, le sue teorie razziste continuano a risuonare nella società, specialmente in contesti di conflitti etnici e sociali e in relazione all'immigrazione dai paesi del Terzo Mondo. Questo solleva interrogativi su come, nella cultura popolare, Lombroso sia ancora considerato influente e quali risposte culturali debbano essere formulate a riguardo. Edizione completa di tavole illustrate.