Boris Andrejevič Pilňak Boeken

Nahý rok, dopsaný na sklonku roku 1920 a hned v dalším roce vydaný, proslavil svého autora takřka okamžitě. Skutečnosti onoho syrového devatenáctého roku odpovídala i syrovost stylu. Hrubé tahy tesařské tužky, kterými Pilňak načrtl obraz Ruska a doby, se liší od jemné kultivovanosti raných povídek. Střídáním stylových rovin, záměrnou neukončeností témat a jednotlivých epizod vytvořil Pilňak přerývanou mozaiku, drsný kaleidoskop, což dalo vzniknout pojmu "sekaná próza".

Jedno z prvních prozaických děl o ruské revoluci z pera spisovatele, který byl v době kultu pronásledován, v r. 1937 zatčen a vymazán z literatury a v r. 1941 zahynul. Román formou útržkovitých příběhů a popisů, reprodukovaných dokumentů a nařízení vypovídá o vnitřních zážitcích člověka v ruské revoluci a podává tak barvitý obraz revolučního dění, kroniku Ruska kolem r. 1920.

Soubor povídek (Povídka o tom, jak vznikají povídky. Vítr člověčiny, Gregotrimontána, Zloději, Město větrů, Věčně na služební cestě, Jeho veličenstvo kneeb Piter Komandor, Odchod ledů, Povídka o nezhašeném měsíci, Třetí metropol) významného sovětského spisovatele, publikujícího již před první světovou válkou, v době kultu umlčeného a po XX. sjezdu strany rehabilitovaného. Povídky formou novátorské, tematicky zpracovávající náměty milostnéhotrojúhelníku,narušené vztahy mezi mužem a ženou i vztahy otců a dětí a předznamenávající bezduchou brutalitu budoucích let kultu osobnosti.