What is this last and renowned novel by Dostoevsky? It is a criminal, socio-philosophical, religious-mystical, familial, polemical, accusatory work, or something akin to a church treatise? Debates continue over these attributes, and all can be answered affirmatively. However, it is more accurate to say that it encompasses all of these elements and, moreover, that it is a terrible, cruel, and even horrifying book, whose issues and questions, particularly at the time of its creation, shook life and have continued to resonate in modern literature. It presents a complete world of Russian types, a broad depiction of Russian life, a novel of human fate, Russia, and humanity, as well as the entirety of Dostoevsky's thought and quest, his conflict with philosophical materialism and socialism, and the measure of his own doubts, protests against the injustice and cruelty of the world, and its divine and human order. The plot is evidently a reflection of Dostoevsky's tormenting thoughts, passionate feelings, and harsh doubts, advancing with unrelenting tension and drama, full of twists; the characters of the Karamazov brothers and their father will forever remain etched in the reader's memory.
Břetislav Hůla Boeken
Bratři Karamazovi jsou jedním z vrcholných románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové. Pětičlennárodina je pojata tak, aby představovala lidskou rodinu vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu: otec Fjodor je realita smyslného nevykoupeného těla, bratři Ivan - čirý rozum, Dmitrij je vášeň a Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro. Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem století, dítětem nevíry a pochybností. Tato monumentální syntéza autorových náboženských, filosofických a etických názorů Dostojevského je zároveň i vyvrcholením jeho spisovatelské a duchovní cesty.
Bratři Karamazovi jsou jedním z vrcholných románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové. Pětičlennárodina je pojata tak, aby představovala lidskou rodinu vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu: otec Fjodor je realita smyslného nevykoupeného těla, bratři Ivan - čirý rozum, Dmitrij je vášeň a Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro. Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem století, dítětem nevíry a pochybností. Tato monumentální syntéza autorových náboženských, filosofických a etických názorů Dostojevského je zároveň i vyvrcholením jeho spisovatelské a duchovní cesty.
Kniha přibližuje široké čtenářské veřejnosti problémy tvorby uměleckého díla, srozumitelné i mimo odborníky a umělce. V oblastech architektury, stavitelství a sochařství, plastiky i malířství. Napříč historií a časem.