V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství (Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Bodin, Suárez, Grotius, Hobbes, Harrington, Locke, Montesquieu, Rousseau). Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu,…
Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce. Publikace je zajímavá pro obory filosofie, historie, sociologie či germanistiky a může se s úspěchem uplatnit při výuce na vysokých i středních školách.
Jirí Chotaš ist Leiter der Abteilung Arbeitsgruppe für das Studium der neuzeitlichen Rationalität des Instituts für Philosophie der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik. Jindrich Karásek ist dort Mitarbeiter. Jürgen Stolzenberg ist Professor für Philosophie an der Universtität Halle.
Soubor článků k Hegelově dialektické metodě (H. F. Fulda, D. Henrich, H. G. Gadamer, W. Wieland). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš. Sborník zkoumá struktury i cíle Hegelovy dialektické metody a konkrétní obsahovou produktivitu, která se projevuje při pojetí určitých konkrétních fenomenů v díle "Fenomenologie ducha".
Soubor článků k vývoji této teorie ve Fichtových spisech (D. Henrich, J.-P. Mittmann, U. Pothast, J. Stolzenberg, H.-P. Falk, E. Dũsingová, J. G. Fichte). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.
Soubor článků k základnímu principu Kantovy etiky. Mravní zákon je v něm objasňován jako kritérium morálního jednání, jako motiv pro jeho vykonání a jako princip pro odvození různých druhů povinností. Sestavili a předmluvu napsali J. Chotaš a J. Karásek.
Weinig boeken hebben zo’n impact op de moderne cultuur gehad als Kants Kritiek van de zuivere rede. Terwijl de Franse Revolutie in 1789 een politieke omwenteling teweegbracht, veroorzaakte Kants werk enkele jaren eerder een filosofische revolutie. Denkers als Schopenhauer, Heidegger, Wittgenstein en Lyotard bevestigen dat ons denken pas echt modern werd door Kants inzichten. Voor het eerst verschijnt nu een Nederlandse vertaling van dit invloedrijke boek, een bijzondere primeur. Kant beschouwde zijn Kritiek als een ‘tweede copernicaanse wending’, vergelijkbaar met Copernicus' verwerping van de aarde als centrum van het zonnestelsel. Hij weerlegde de heersende opvatting dat de natuur buiten de mens ligt en toonde aan dat kennis afhankelijk is van hoe onze rede de werkelijkheid ordent en interpreteert. Kennis is een samenspel van zintuiglijke waarneming en verstandelijke kaders die onze perceptie beïnvloeden. De ‘dingen op zichzelf’ blijven voor ons onkenbaar. Kant verkent zo de mogelijkheden en grenzen van de menselijke rede, wat de Kritiek tot een indrukwekkend resultaat maakt. Iedereen die zich modern of postmodern noemt, is erfgenaam van dit kritische zelfonderzoek. De Nederlandse vertaling is helder en toegankelijk, gericht op geïnteresseerden, maar wetenschappelijk verantwoord, tot stand gekomen met hulp van Kant-experts. Het ‘Ten geleide’ door de vertalers biedt extra ondersteuning voor de lezer.
