Antonín Zápotocký Volgorde van de boeken

Čtvrtý román, jímž končí literární činnost A. Zápotockého, se časově vrací před první knihu trilogie (Vstanou noví bojovníci, Bouřlivý rok 1905, Rudá záře nad Kladnem), do šedesátých až osmdesátých let 19. století. Autor románovou formou životopisné prózy zpracovává matčiny zápisky o mladých letech jejího života a tím i o životě její matky. Na příbězích Terezky a Barunky, dvou žen, jež po letech dřiny a strádání nacházejí cestu mezi první naše socialisty, je zachycena atmosféra počátků dělnického hnutí a v drobnokresbě obraz venkovského prostředí na Klatovsku a později obraz prostředí staropražského.