Magdalena Pfeiffer Boeken

Šesté vydání této publikace se především snaží postihnout právní stav ke dni 1. května 2004.

Dědický statut – právo rozhodné pro přeshraniční dědické poměry, je odbornou publikací věnující se velmi komplikované oblasti mezinárodního práva soukromého, a to určování rozhodného práva v oblasti mezinárodního dědického práva. Autorka monografie podrobně rozebírá kolizní úpravu dědických poměrů s mezinárodním prvkem a prameny právní úpravy mezinárodního dědického práva. Zvláštní část je pak věnována přímo dědickému statutu dle nařízení o dědictví.

Publikace přináší výklad stěžejních otázek právní úpravy vztahů vznikajících v mezinárodním obchodním styku, pozornost je zaměřena zejména na rovinu soukromoprávní. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány jak obecné, tak vysoce specializované problematice (například regulaci mezinárodního obchodu ze strany státu, podnikání zahraničních osob v České republice, společnostem v mezinárodním obchodním styku, mezinárodnímu platebnímu styku, soudnímu i mimosoudnímu řešení sporů z mezinárodního obchodního styku, spotřebitelským sporům s mezinárodním prvkem, mezinárodnímu insolvenčnímu řízení, mezinárodnímu e-obchodu, smlouvám uzavíraným v mezinárodní přepravě, mezinárodní kupní smlouvě, mezinárodní franšízové smlouvě, mezinárodní smlouvě o obchodním zastoupení, mezinárodní licenční smlouvě, zahraničním investicím apod.). V rámci jednotlivých kapitol jsou strukturovaně představeny jednotlivé prameny velmi rozmanité právní úpravy, která v oblasti mezinárodních obchodních vztahů existuje. Kniha je určena nejen studentům a absolventům právnických fakult, ale i odborné veřejnosti, která se zajímá o právní aspekty mezinárodního obchodu.

Publikace se zabývá pojmem obvyklého pobytu, jedním ze základních institutů mezinárodního práva soukromého. Pojem obvyklého pobytu se stále častěji objevuje v moderních pramenech mezinárodního práva soukromého, jak v kolizních normách, tak i v normách mezinárodního civilního procesního práva. Je nejfrekventovanějším hraničním určovatelem v mezinárodních smlouvách, v unijních nařízeních a nově i v české rekodifikované úpravě mezinárodního práva soukromého. Až na výjimky však neexistuje jeho jasná definice, jeho výklad a vymezení jsou tak přenechány judikatuře a odborné literatuře. Publikace přináší podrobnou analýzu obsahových složek pojmu obvyklého pobytu a kritérií, ze kterých je třeba při zjišťování založení obvyklého pobytu v praxi vycházet. V českém právním prostředí se jedná o první publikaci, která se podrobně zabývá výkladem pojmu obvyklého pobytu, problematikou, která je dnes v praxi českého právníka velmi aktuální.