Sergej Aleksejevič Voronin Boeken

Šest povídek sovětských autorů spojuje téma: konfliktní vztahy a situace, vyplývající většinou z nuceného soužití dvou i tří generací v jednom bytě.

Životopisný román o ruskom lekárovi, bádateľovi, vedcovi psychológovi, fyziológovi, držiteľovi Nobelovej ceny r. 1904.

V nevyčerpatelně zajímavém prostředí sibiřské tajgy se odehrávající příběh expedice zkoumající možnosti stavby železnice, zároveň i román lidské statečnosti a lásky a v neposlední řadě i zachycení odrazu některých rysů kultu osobnosti v člověku a době.

Když je po dvaceti letech finského panství připojena lesnatá a hornatá Karelie k mateřské ruské zemi, vydávají se do tohoto území osídlenci ze sovět. vnitrozemí. Román sleduje příhody jedné výpravy. Usadila se hned v pohraničí,vytvořila kolchoz. Jeho příslušníky nejsou jen ti, kteří pociťují zvýšenou odpovědnost k vlasti, nýbrž i lenoši, spekulující na výhody poskytované státem. Autor líčí práci na kolchoze, překonávání počátečních nesnází,získání prvního traktoru. Nepoctivci jsou usvědčeni a potrestáni, lenoši buď odejdou nebo se napraví. Za vedení uvědomělého předsedy, jediného člena strany Kuzmy Petrova, si kolchoz brzy a radostně získává pracovní vavříny.