Annick de Souzenelle Boeken

Tato kniha nám objevuje nový a zároveň prastarý vztah k druhým lidem i k sobě samému: dokonalé sebepoznání, vědomí, že existují dva zdroje poznání, mozek a srdce, pochopení, že svět i lidé nutně dosvědčují nezměrnost božích možností. Zároveň je předobrazem nové a přece starodávné medicíny; ostatně jak můžeme léčit, nevíme-li z jakého archetypu vzniká nemocný orgán či pomíjíme-li metafyzické kořeny nemoci i utrpení a zbavujíce člověka jeho božské dimenze, "klademe na stejnou úroveň psychologii s ontologií"? Stojí na předpokladu, že člověk je archetypální bytost. Ve světě, kde fyzika a metafyzika jsou dvěma aspekty jedné a téže skutečnosti, kde náhoda je prozřetelností a život se řídí zákony, tam je nutně každý živý tvor vtělením archetypů, stojících v pozadí projeveného. Jakožto mikrokosmos, někdy též makrokosmos, spojuje člověk nebe se zemí; povolán k pojmenování všech tvorů rekapituluje celé stvoření; vládne všem třem říším, je "stvořen k obrazu božímu". Každý orgán, struktura, funkce či mechanismus je v určité rovině pouze vnějším projevem některého ze základních životních archetypů. Oddělit je od tohoto archetypu, znamená zahradit cestu k jejich porozumění.

Autorka v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení. Knihu doplňuje rozhovor s Annick de Souzenelle objevování vertikální reality, reaktivaci našeho vnitřního jádra, tělesných technikách a integraci druhého.

Zatímco v první části této knihy se autorka Symbolismu lidského těla zabývá přítomností andělů v židovsko-křesťanské tradici, Pierre-Yves Albrecht zkoumá význam andělů od starověké Persie až po súfijský islám. V návaznosti na dílo H. Corbina se s těmito autory vydáme na dobrodružnou cestu duchovní alchymie, jemnohmotné fyziognomie a imaginální ekologie. Knihu zakončuje rozhovor obou autorů o erotickém rozměru andělské lásky.

Le corps a un langage par lequel il exprime sa jouissance et ses souffrances, mais il est aussi lui-même un langage en soi, un "livre de chair".Apprendre à lire le corps, c'est être attentif à son dessin, savoir décrypter les formes du labyrinthe anatomique ; c'est aussi entendre ce que nous disent les grands mythes de l'humanité sur la nature et la fonction subtile de chacun des organes ; c'est enfin, nous dit Annick de Souzenelle, redécouvrir l'Arbre des kabbalistes, car si l'homme est "créé à l'image de Dieu", l'image de son corps doit être lue comme le reflet terrestre de cet "Arbre de Vie" dont nous parle la tradition de la Kabbale.

Kniha rozhovorů s výraznou náboženskou osobností dnešní Francie Annick de Souzenelle, s jejíž knihou Symbolika těla se čeští čtenáři už měli možnost seznámit, se v reakci na strnulé formy náboženského života Západu vrací ke kořenům křesťanství, k pravoslaví, jež je v jejím pojetí těsně spjato s judaismem. Bohaté životní zkušenosti, zahrnující studium matematiky i hebrejštiny a společenských věd, práci ošetřovatelky i psychoterapeutky a učitelky, umožnily A. de Souzenelle vytvořit si vlastní pohled na křesťanství, v němž mnohý čtenář najde odpověď na nejednu palčivou otázku.

Annick de Souzenelle, autorka Symbolismu lidského těla, se v této knize zabývá otázkou ženství, a to jakožto ženství v biologickém smyslu, dále ženství jakožto "druhé stránky Adama", vnitřní dimenze muže i ženy, ale také ženství ve smyslu celého lidstva, které má úlohu ženy ve vztahu k Bohu. Annick de Souzenelle kromě poutavého rozboru mnoha ženských i dalších biblických postav (Marie, Máří Magdalena, Marta, Lazar...) ukazuje, jak došlo k tomu, že Iša byla nahrazena Evou, vnější, biologickou ženou, která spolu s Adamem odkazuje na čistě animální úroveň stvoření. Na Išu se od té doby zapomnělo a v židovské duchovni tradici přetrvává jako "první Adamova žena", známá pod jménem Lilith, tedy "noc". Stala se tak postavou zhmotněnou z nenaplněného - jinými slovy: nevědomého - jehož existenci člověk promítá navenek do Iša-Lilith podoby ženské osoby v šeru dávnověku, zatímco ve skutečnosti ji nese v sobě, v šeru svého nitra!"

À la lumière de la psychologie des profondeurs, de la tradition chrétienne et de la merveilleuse richesse de la langue hébraïque, le livre de l'Exode, qui n'était pour beaucoup que le récit légendaire de la sortie d'Égypte du peuple hébreu, se révèle ici un véritable livre de vie. Les chiffres deviennent symboles, les mots et les noms déploient des trésors de sens, et les dix plaies qui s'abattent successivement sur le pays de Pharaon, pour l'obliger à laisser partir le peuple juif, sont autant d'épreuves proposées à l'homme sur le chemin de sa libération, de sa Pâque intérieure. À travers cette lecture vivante d'un livre de la Bible, débarrassée des interprétations banalisantes, moralisatrices ou historicistes, Annick de Souzenelle nous invite à redécouvrir notre patrimoine sacré.

Kniha Zasvěcení se věnuje otázce zasvěcování, jehož význam pro duševní (duchovní) zrání jedince je v dnešní době značně nedoceněný, ne-li ztracený. Annick de Souzenelle toto téma zpracovává v rámci ontologického poslání člověka dokončit v sobě Velké dílo božského Tvůrce. Východiskem jejího výkladu je kniha Genesis, jejíž příběh nabízí symbolický výklad duchovního vývoje člověka, poznání jeho úskalí, pádů a možností nápravy. Autorka naznačuje cestu k vědomému přijetí a zpracování oněch energií, které nazývá "vnitřními zvířaty", která žijí ve stínu našeho nevědomí a jeho prostřednictvím nás skrytě ovládají. Autor druhé části - Pierre-Yves Albrecht - pojednává otázku zasvěcování v širokém rámci historických proměn vnitřního světa člověka, jeho duchovního vývoje a možností proměny. Navazuje tak na pojednání Annick de Souzenelle v první části knihy, která je nakonec v třetí části završena syntézou jejich poznatků v podobě rozhovoru obou autorů doplněného o řadu praktických zkušeností.

Autorka v této knize přibližuje a vykládá biblický příběh 2. knihy Mojžíšovy o útěku z Egypta a egyptských ranách jako příběh o povstávání člověka a jeho přerodu z animální dimenze k obrazu Božímu. Svým vhledem do mytické obraznosti biblického jazyka nám pomáhá zbavit se strachu z proměny a učí nás, cestou jakých zkoušek vedla a vede cesta z „normózy“ a podrobení zákonům pádu k radosti ontologické svobody a hlubinným dimenzím lásky.