Jaroslav Žák Volgorde van de boeken (chronologisch)

Obrazová publikace scénografa Jaroslava Rady se 190 autorskými ilustracemi odvážně a tvořivě rozehrává skrytou harmonii mezi vesmírem a významnými biblickými událostmi. Autor s Biblí nepracuje běžným způsobem současných církví. Odkrývá analogie a souvztažnosti, jež nalézá v celé přírodě. Snaží se doložit, že nejrůznější přírodní tvary zrcadlí základní principy, které se v jiných souvislostech odrážejí v Bibli. Pokud má platit, že nejen psané slovo Boží (Bible), ale i celý vesmír mají společný původ v počáteční informaci při stvoření světa, pak by tato shoda měla být na obojím nějak patrna. Kniha Jaroslava Rady nás o tom nechce nechat na pochybách. Originalita knihy spočívá i v tom, že díky výtvarnému nadání i erudici autor své myšlenky předává jak slovem, tak obrazem. – Kniha se dotýká třech základních okruhů: – (1) Srovnání Písma s exaktními vědami s ohledem na vzájemné obohacení, které by mohlo přinést změny některých paradigmat ve vědě i v teologii. – (2) Odhalení skryté proměny v Bibli, o níž Adam svým selháním přišel, a s ním i celé lidstvo. Bible ještě nevydala všechna svá tajemství, jejich odhalení by mohlo přispět ke změně celkového pohledu veřejnosti na biblický metanarativ spásy. – (3) Nové pohledy na to, čím by podle Bible měla být církev.

Kniha sestavená z korespondence mezi režisérem Martinem Fričem a spisovatelem Jaroslavem Žákem z let 1938-1948.

Humorná kniha z doby meziválečné, v níž autoři formou parodovaných klasických literárních textů, nejčastěji však stylem kovbojských a zálesáckých románů vyprávějí o trampském hnutí a nenásilným způsobem podávají i kritiku tehdejší společnosti, je díky jedinečnému vypravěčskému stylu a originálnímu humoru zajímavá i pro dnešní čtenáře. Šestidílný muzikálový seriál o dobrodružství šesti trampů okolo řeky Vltavy a věčném válčení trampů a paďourů, který si s vydáním připomínáme, vznikl v Československé televizi v roce 1969 a dnes již patří do zlatého fondu televizního archivu.

Osudy známého autora předloh k meziválečným filmovým veselohrám se po druhé světové válce radikálně změnily. Byl vyloučen ze Syndikátu spisovatelů a nucen k angažované tvorbě. Žák se však nevzdal svých tématů a psal si po svém. I zde se objevuje sport jako jeden z význačných komponentů, ale vystupuje tu v úplně opačné roli - symbol materialistického přístupu k životu, který je tu prolamován zásahem metafyzických sil (čtvrtý rozměr, odpoutání duše, účinek modlitby).

Odborná příručka pro stavebníky, investory, projektanty a architekty Kompletní praktická příručka, pojednávající o dřevu jako o nepostradatelném přírodním materiálu jak pro stavební konstrukce, tak i pro vybavení a interiéry, a to z hlediska jeho ochrany proti škodlivým vlivům degradujícím jeho cenné vlastnosti. Autoři popisují nejdůležitější biotické škůdce dřeva, seznamují s postupy a prostředky konstrukční a chemické ochrany dřeva, uvádějí praktické rady pro ochranu dřevěných stavebních dílů a upozorňují i na zajištění požadavků bezpečnosti a ekologie při prováděných sanacích a chemické ochraně dřeva. Obsáhlá kapitola je věnována informacím o zajišťování jakosti prováděné ochrany dřeva podle norem řady ISO 9000. Rozsáhlý přehled literatury, norem, tabulky a obrazová barevná příloha činí z této knihy cennou pomůcku a zdroj moderních informací pro projektanty, účastníky stavebního řízení, ale i pro individuální stavebníky, majitele objektů a chalupáře, zkrátka pro všechny, kteří mají rádi dřevo a potřebují mu zajistit co nejdelší životnost nebo kteří stojí před problémem ochrany napadených dřevěných stavebních konstrukcí.

Pokračování románu Konec starých časů tragikomicky vypráví o společenské přeměně v Československu po únoru 1948.

Podtitul: Romance v dur o lidech a zvířatech Tragikomické vylíčení únorových událostí v r. 1948 na malém městě. Nejrozsáhlejší autorovo dílo přináší kroniku komunistického převratu v roce 1948, jak jej prožívala řada svérázných figurek fiktivního českého maloměsta Pepův Týnec. Za tím se skrývá autorova domovská Jaroměř, autor sám pak na sebe bere podobu gymnaziálního profesora, řečeného Dlouhý Ferda. Kromě něj se s bouřlivou dobou vyrovnávají například bodrý pan Breburda, švejkovský zřízenec Kandík nebo bohémský knihkupec Žahour, své příležitosti v novém režimu se pak chopí groteskní budižkničemové bez skrupulí.. Román vyšel poprvé až roku 1991 a představuje o něco vážnější tvář oblíbeného humoristy. Přesto jde o román humoristický, jen s poněkud tragikomickými tóny, který uchovává i Žákovu tradici studentského humoru - mnoho klíčových událostí se odehrává mezi profesory a studenty místního gymnázia. V inteligentní nadsázce zároveň představuje galerii tak či onak typického chování českých povah ve vypjaté době.

Kniha obsahuje výběr z knižně nepublikované tvorby Jaroslava Žáka. Do prvního oddílu jsou zařazeny ukázky z jeho "dobrodružné a detektivní knihovny" (přibližně období 1918-19). Druhý oddíl obsahuje ukázky Žákova autentického studentského humoru z roku 1922, kdy byl autor studentem gymnazia. Třetí část knihy je věnována jeho humoristické tvorbě v letech jeho studií, která vycházela na stránkách Humoristických listů označená pseudonymem Jack. Výběr k vydání připravila Marie Krulichová.

Román Ve stínu Kaktusu začal vycházet počátkem roku 1948 ve Svobodném slově jako román na pokračování – jeho vydávání však bylo zastaveno a knižní podoby se dočkal až v roce 1990. Román Ve stínu Kaktusu sice není postaven na magii, zato v občanstvu republiky Hodoquasské poznáváme sami sebe. Jaroslav Žák pod záminkou popisu dějin vzdálené země úspornými, ale patologicky přesnými tahy štětce své obrazotvornosti popisuje peripetie české společnosti od osmnáctého roku až do roku 1948. Fiktivní jihoamerická republika, španělsky znějící jména a fantaskní reálie ovšem nezabraňují v tom, aby čtenář poznal řadu postav naší kultury a politiky té doby. A najednou… najednou zjišťujeme, že Žákův parodický a satirický pohled nám ukazuje modly v negližé, ukazuje nám je tak, jak se o nich v oficiálních publikacích nedočteme. A v jeho podání vidíme, že každá doba si vybírá jen kus pravdy, a nezáleží na tom, zda tyto „oficiální“ publikace byly vydané v roce 1936, 1942, 1949, 1965, 1972 nebo 1995.

Modrý večer obsahuje několik básnických sbírek, včetně Večer, Růženec, Bílé hejno, Jitrocel a Anno Domini. Dále zahrnuje slovo o Puškinovi, Sedmou knihu s několika cykly (Cinque, Šípek kvete) a básně z Poémy bez hrdiny spolu s cyklem Rekviem. Lyrika autorky je většinou syžetová, s minimem abstrakce. Kromě hudebně lyrických vloh vyniká také vypravěčským talentem. Její básně často připomínají novely s komplikovanými a obsáhlými ději, které se před námi objevují v nezapomenutelných úsecích. Autorka psala obezřetně, pečlivě zvažovala každé slovo, aby dosáhla prostoty, která je dostupná jen velkým mistrům. Rukavička, o které hovoří zavržená žena, se stala symbolem opuštěnosti. Téma beznadějné lásky, kdy miluje, ale není milována, je jejím oblíbeným motivem. V této oblasti nemá konkurenci. Její obrovský talent se projevuje v pocitech zklamání a odmítnutí, které vyjadřuje jménem nemilovaných. Vytvořila si zástup trpících, kteří se "toulají jako zatracenci", proklínají milované a trpí hořem. (Doslov Korněj Čukovskij)

Literárnovedne zameraná práca Poetika mýtu (Poetika mifa, 1976) analyzuje mýtus a teórie mýtov z hľadiska jeho funkcie v literárnych druhoch a žánroch (epos, rozprávka, román). V prvej kapitole uvádza čitateľa do problematiky „remytologizácie“ v literatúre a kultúre 19. a 20. storočia a dovedeckých pokusov o interpretáciu tohto špecifického kultúrneho javu v rôznych myšlienkových a vedeckých prúdoch a smeroch (ritualizmus, funkcionalizmus, sociologické školy, symbolistické teórie, psychoanalýza, štrukturalizmus atď.). V druhej kapitole sa zaoberá vzťahom mýtus - folklór. Na bohatom, so znalosťou problematiky spracovanom materiáli rozvádza svoje teoretické úvahy o probléme mýtického času, o funkcii kultúrnych hrdinov a predstavuje rôzne druhy mýtov (archaické, mýty prvotvorenia, etiologické, kalendárne, eschatologické atď.) národov celého sveta. V tretej kapitole sa autor zaoberá stále aktuálnou problematikou mytologizmu v literatúre. Od historického prehľadu mytologického románu (tvorba Cervantesa, D. Defoa, Goetheho, Novalisa, E. T. Hoffmanna, Wagnera, Hebbela) dospieva Meletskij k mytologickému románu 20. storočia, kde svoju pozornosť venuje najmä na podrobnú analýzy diel J. Joycea, T. Manna a F. Kafku. Práca sa končí skúmaním mytologických motivácií v dielach moderných autorov povojnovej literatúry (Márqueza, Updika, Carpentiera a iných).

Výběr ázerbajdžánských povídek sestavil Jaroslav Žák.

Název Graninova románu není jen autorská metafora. Vědci-fyzikové v něm za dramatických okolností létají do bouřkových mračen, aby poznali mechanismus bouřky a naučili se ji ovládat. Granina ovšem nezajímá tolik přímo tento vědecký problém, píše o vědcích proto, že mu nejvíce ztělesňují „hrdiny naší doby“ – svou posedlostí po poznání, elánem a obětavostí, a často i přezíravým postojem k materiálním statkům a výhodám. V příběhu dvou mladých badatelů, nenápadného, houževnatého Krylova a oslňujícího suveréna Tulina, zobrazuje autor nejenom dva odlišné přístupy k vědecké práci, ale dva životní postoje vůbec. Tulin je vyvolenec štěstěny, spoléhající na svůj talent a šarm, ať už jedná s nadřízenými nebo se dvoří ženám. První neúspěch ho však zlomí. Naproti tomu Krylov se prodírá k cíli se zarputilou neústupností, neschopen diplomatických tahů a chytrých intrik. Graninův román je sympatický svým moderním duchem, otevřeností, s jakou mluví o zákulisí vědeckých ústavů i o soukromých dramatech hrdinů. (Popis u 2. vydání z roku 1972.)

Kniha o študácích a kantorech, jakási "přírodopisná studie" o člověku školním, jak to vyslovil sám Jaroslav Žák, obraz svérázného gymnaziálního prostředí, vyprávěný živým jazykem, opírajícím se o slang, humorné ztvárnění myšlenky, že život je vlastně sportovní zápas, škola pak "věčný zápas" študáků a kantorů. Študáci a kantoři vyšli poprvé v roce 1937. Vznikl podle nich film Škola - základ života.

Výbor z povídek, jež Ivanov psal od 20. let až do smrti, některé povídky tohoto souboru byly vydány až po autorově smrti v roce 1963. V ivanovovských moderně pojatých mýtech má čtenář příležitost k zamyšlení nad základními problémy lidského života: témata lásky, smrti, tvorby a zklamání jsou ztvárněny odlehčeným, ironickým, někdy dokonce úsměvným způsobem, typickým pro spisovatele, jehož dílo znova a znova překvapuje čtenáře svou hloubkou.

Podtitul knihy zní Epopej z válek trampsko-paďourských, což potvrzuje, že autor se nechal inspirovat trampingem, ale přijímá tu inspiraci s humorem. Kniha obsahuje kromě řady dobových společenských a politických jinotajů i parodie na nejrůznější literární druhy a styly, od staročeských památek, ruských pověstí, přes české klasiky ( Erben, Kolár, Neruda) až k dívčí a dobrodružné literatuře.

Humoristický román, detektivka odehrávající se v dávných dobách v drsném Žižkově.

Veselý příběh ze studentského a sportovního života z doby první republiky. Jeho hrdiny jsou mladí lidé, kteří přes nepřízeň a nepochopení svého okolí a s nedostatečným vybavením i bez odborného tréninku statečně bojují za vítězství v lehkoatletických závodech o středoškolský pohár.

Průřez autorovými povídkami od 20. let až po počátek let šedesátých.

Bohatýrská trilogie aneb Vzpoura na parníku Primátor Ditrich, Dobrodružství šesti trampů a konečně poslední Z tajností žižkovského podsvětí.Původně zamýšlená obrázková knížečka pro děti se rozrostla v satiru na špatnou dobrodružnou literaturu (Vzpoura na parníku "Primátor Ditrich"). Druhý příběh (Dobrodružství šesti trampů) je již satirou ryze intelektuální, promyšlené konstrukce, v níž autoři parodují nejrůznější literární druhy a slohy. Poslední práce (Z tajností žižkovského podsvětí) je nesena duchem parodie na detektivky.

Kouzelné rukavice popisují moderní verzi pohádky o Hloupém Honzovi, který žije v kouzelném království. To se ovšem pokrokový král snaží změnit ve sportovní velmoc. Baba Jaga střídavě létá ve stíhačce a na koštěti, hloupý Honza se chce stát boxerem, Bystrozraký porovnává své vrozenéschopnosti s radarem, a dvorní básník Amadeus se děsí boxerského turnaje o ruku své vyvolené, princezny Madety. Z literatury postupně vymizely obraty jako Jedli, pili, hodovali, dobrou vůli spolu měli, a nahradily je chudokrevné texty typu pojedli skrovnou, avšak kaloricky bohatou večeři a zapili ji minerálkou. Nakonec se ale básník a sportovec spojí v boji proti staromilcům, kteří by chtěli otočit kolo dějin zpátky, a dokonce dokáží spojit sport a umění do antického ideálu kalokagathai, kterým byl Jaroslav Žák jakožto absolvent klasického vzdělání docela slušně prosáklý.

Známá humorná kniha z doby první republiky (1. díl Bohatýrské trilogie spolu s knihami Dobrodružství šesti trampů a Z tajností žižkovského podsvětí). Satira na dobrodružnou špatnou literaturu s četnými narážkami na tehdejší dění kulturní, společenské a sportovní. Žertovné vyprávění na pozadí vzpoury námořníků na vltavském parníčku.

Známá humorná kniha z doby první republiky (1. díl Bohatýrské trilogie spolu s knihami Dobrodružství šesti trampů a Z tajností žižkovského podsvětí). Satira na dobrodružnou špatnou literaturu s četnými narážkami na tehdejší dění kulturní, společenské a sportovní. Žertovné vyprávění na pozadí vzpoury námořníků na vltavském parníčku.

Povídání o naprosté neúčelnosti a neupotřebitelnosti školní moudrosti pro praktický život. 2. vydání.

Humoristické fejetony jsou věnovány oslavě ohně jako živlu, který je podstatou života na zemi. Autor v prvních kapitolách rozebírá všechny staré báje o vzniku ohně a jeho užívání lidským rodem. Další kapitoly jsou věnovány všem druhům: milostnému, hudebnímu, sportovnímu apod. Autorvěnuje pozornost mírným i nemírným poživatelům alkoholických nápojů, velmi výstižně charakterizuje typy postav od kantorů přes študáky, až k trampům apod.

Pojednání o humoru, žertu a žertování, humoristech a smíchu, mnohdy i humorné. (Druhé vydání, v Olympii první.)

V románu Pan Posleda, přítel študáků opouští Jaroslav Žák realistický, byť parodicky pojatý pohled na tehdejší střední školu a čtenář se ocitá ve střední škole plné magických bytostí, kouzel a zázraků. Kdo při hře na babu ji dostane jako poslední, má Posledu a jde s Posledou spát. A tak Vašíček Dusbálek odchází domů s Posledou – malým dědečkem s vousy a kouzelným deštníkem. Posleda s ním odchází napovídat mu při vyučování – a dostane se do souboje se zlým kouzelníkem Labaštou, který využívá školních skřítků Piškuntálků a dalších postav ze školního folklóru. Souboj obou mágů vrcholí bitvou, při které ožívají nejenom postavy ze školních učebnic, ale také – děste se – bytosti ze žákovských kreseb. Jejich souboj ovšem nevítězí magie, ale naprosto nemagická píle a znalosti jednoho z Posledových žáků a odchovanců.

Nové vydání „žákovsky" humorného pojednání o sportu. Autor zde svým svérázným způsobem vypráví historii sportu světového i našeho, přináší živé, jazykově výstižné definice sportu, provádí různé členění člověka atletického i člověka fandy a pak se věnuje jednotlivým sportovním disciplínám, kde všude na pozadí sportovních reálií, odborné terminologie i slangových výrazů přináší zajímavé historky, vtipné portréty sportovců a všímá si kladů i kazů sportu.

Cesta k Sionu. Případy padesátých let, které stojí o žalobu.

Študáci a kantoři – humornou formou líčí středoškolská studia jako neutuchající souboj temperamentní, sportuchitvé mládeže s přísným, často zkostnatělým řádem školy. Tajnosti žižkovského podsvětí – příběh s kriminální zápletkou, kde nechybí geniální detektiv s poněkud nedůvtipným pomocníkem, urputný boj gangů a svérazné rozuzlení.

První a neprávem zapomenutá humoristická kniha Jaroslava Žáka ze studentského prostředí. Děda Posleda je je zastáncem dětí a mládeže proti všem zlým duchům, které se usidlují zejména ve výchovných institucích. Protože jej profesoři Reálného gymnázia Zbyňka Šašecího ze Zhoře mylně považují za zemského školního inspektora, podaří se mu v krátké době zavést převratné učební postupy: například názorné vyučování bitev. Hlavní boj ho však ještě čeká.