Norbert Kmeť Boeken

Druhá světová válka přinesla milionům lidí utrpení, svým rozsahem i formami v dějinách dosud nepoznané. Tažení nacistického Německa a jeho spojenců a z něj vyplývající okupace řady zemí doprovázená mnoha brutálními projevy vyvolala potřebu vyrovnat se s tímto obdobím, vypořádat se s válečnými zločinci, ale i s domácími zrádci a kolaboranty, byť hranice mezi kolaborací a rezistencí byla často tenká. Publikace si klade za cíl přispět k poznání procesu poválečné retribuce, který představuje velmi komplikované a často i bolestivé téma. Zabývá se jeho mezinárodními konsekvencemi, aplikací retribuce vůči národnostním menšinám a jejím průběhem ve vybraných regionech i reflexí ve filmové tvorbě.

Hlavním záměrem publikace je prezentovat širší odborné veřejnosti i dalším zájemcům výsledky současného výzkumu vybraných aspektů historie českého a slovenského komunismu, komunistické strany, ale také vztahu společnosti k této ideologii. Jednotliví autoři se pokusili přispět k analýze a zhodnocení českého a slovenského komunismu a představit ho (stejně jako Komunistickou stranu Československa a její dceřinou slovenskou organizaci) ve dvou základních časových a historických etapách. Jejich studie potvrzují, že český a slovenský komunismus je podstatným a v mnoha ohledech tragickým obdobím nedávné minulosti Československa. Jsou cenným příspěvkem k poznání komunismu jako systému a svébytného mezinárodního fenoménu zejména ve druhé polovině 20. století.

Stretnutie zmiešanej komisie historikov Rumunska a Slovenska: Arad, 6.-9. október 2014.

Nič sa neskončilo. Slovenský štát z rokov 1939-1945 je aj nie je históriou: hoci jeho fyzickú existenciu ukončili vojská antifašistickej koalície a predstaviteľov režimu HSĽS odsúdili povojnové súdy, ani zďaleka to neznamenalo konečnú bodku. Nová kniha, uvádzaná v súvislosti s 85. výročím vzniku štátu, sa pokúša o bilanciu toho, ako a prečo sa nám s našou národnou traumou (ne)podarilo popasovať. Publikácia predstavuje vôbec jeden z prvých príspevkov do serióznej diskusie, snažiacej sa bez emócií a na základe precízneho výskumu doma i v zahraničí objasniť príčiny vzniku posvätnej aury Slovenského štátu a spomienkového optimizmu naň v povojnovej epoche, analyzovať ich podoby a premeny od roku 1945 do súčasnosti. Kniha nie je obyčajnou historickou bilanciou, ale do značnej miery histológiou našej prítomnosti. Dôraz pritom kladie na to, ako s témou Slovenského štátu manipulatívne pracovali jednotlivé politické a kultúrno-intelektuálne prúdy, ktoré o ére Jozefa Tisa generovali pozitívne stereotypy, nálady a historické povedomie, aké reakcie vyvolávali nimi vytvárané obrazy a ako vo vzájomnej synergii formovali stále pretrvávajúce prostomyseľné mýty. To všetko v piatich kapitolách: s bohatým množstvom zdrojov, fotografických príloh a vo svižnom čítavom jazyku autorského kolektívu.