Paříž roku 1900. Po tisíc let žili draci skrytí přede všemi, uzavření v sochách a chrličích nesoucích jejich podobu. Podle pověsti může pouze obětování kouzelného stvoření uchránit Paříž před jejich hněvem a zachovat kouzlo, jež je drží ve spánku. Když však mořskou pannu, které byl tento osud předurčen, zachrání v nejzazší chvíli havajská princezna, jež propadla jejímu kouzlu, nad Městem světla se opět rozhostí zlověstný stín draků…
Jak se zbavit zamilovaného kamaráda? Co dělat s tím kocourkem, když je pořád tak nesnesitelně roztomilý? Jak vyzrát na rodiče? A jak si ve škole trochu přivydělat? Adéla si vždycky ví rady – a je pěkně vostrá. Pořádná dávka černého humoru, ale taky špetka něhy: tak zní recept Adély, novodobé hrdinky… Držte si klobouky, bude to jízda!
Mezi textem a inscenací (slovník děl)
Komplexní lexikografická publikace soustřeďuje základní informace o klíčových dramatických dílech (textech i jejich inscenacích), která podstatným způsobem zasáhla do literárního a divadelního vývoje a která spoluutvářejí obraz české literární a divadelní kultury. Jde o slovník takzvané dílocentrické povahy, jehož úkolem je zaplnit podstatnou mezeru v českém výzkumu v dané oblasti, a přinést tak odborné veřejnosti publikaci, která formou cca 100 slovníkových hesel podává ucelenou zprávu o vývojových proměnách českých divadelních her první poloviny 20. století.
Watch us Dance combines the youth, vibrancy and allure of Andre Aciman with the historical fiction force of Maggie Shipstead, and the exquisite sense of place and time of The Lost Daughter.
Obsáhlá výpravná kniha s bohatým obrazovým doprovodem představuje muzikály, které se od dvacátých let dvacátého století zapsaly do dějin světového divadla a filmu. Přináší detailní portréty více než sto třiceti divadelních a filmových muzikálů - notoricky známých ( jako je My Fair Lady, West Side Story, Chicago, nebo z novějších třeba Mamma Mia!, Once či Hamilton), ale i celé řady děl, která překvapí a třeba i nalákají k poslechu nahrávky či dalšímu zkoumání.
I dvě stě let po svém narození zůstává Charles Baudelaire jedním z nejčtenějších a nejobdivovanějších básníků. V Yslairově komiksu se ovšem na jeho život díváme optikou Jeanne Duvalové, té, kterou miloval i nenáviděl nejvíc. O Jeanne ve skutečnosti nevíme prakticky nic: neznáme její pravé jméno, nevíme, kdy se narodila ani kdy zemřela, nemáme žádný z jejích dopisů. Zůstalo jen pár svědectví, několik portrétů od samotného Baudelaire a samozřejmě básně, k nimž ho inspirovala. Přesto se díky Yslairovi dovedeme vcítit do této vzývané a opovrhované ženy, „černé Venuše“, jež musela čelit misogynii i rasismu své doby. Před očima nám tu ve fascinujících kresbách a s množstvím pečlivě rešeršovaných detailů vyvstává nejen tragický milostný příběh Jeanne a Charlese, nýbrž také okolnosti vzniku Květů zla a bohémské a umělecké, ale i revoluční prostředí Paříže kolem poloviny 19. století.