Kniha Jana Fingerlanda není jen dalším vyprávěním o osudech biblických žen. Usiluje o něco jiného. Zkoumá, jak tyto příběhy v průběhu staletí chápali rabíni, křesťanští teologové nebo různé sekty, jejichž interpretace byly časem potlačeny nebo zapomenuty. Autor knihy se ptá, co mohou dodat novodobé obory, jako antropologie, lingvistika nebo psychoanalýza. Co z původního obsahu skrývají, nebo přinejmenším rozmělňují novodobé překlady. A jak příběhy biblických žen interpretovali umělci, ať už malíři, filmaři, nebo spisovatelé. Dochází přitom k překvapivým závěrům, které se v mnohém stavějí proti obecně tradovaným výkladům. Text knihy dokumentuje rozsáhlý obrazový materiál.
