Petr K. Procházka Boeken

Autor, režisér a scénárista, měl vzácnou příležitost natáčet během posvátného obřadu Sun Dance v indiánských rezervacích v Jižní Dakotě a Minnesotě. Unikátní zážitek se mu stal inspirací pro hlubší studium indiánských kultur, poznání tajných rituálů, šamanských praktik a obřadů a seznámení se s názory na smrt, znovuzrození a karmu u mnoha indiánských kmenů.

Vorkuta je ponuré a mrazivé město, založené v období Stalinových čistek, které původně sloužilo jako jeden z nejvíce obávaných gulagů té doby. Příběh se odehrává na začátku devadesátých let, kdy dojde ke zmizení Kataríny Lazinské. Zdánlivě jednoduchého případu se ujímá velitel kriminální policie Jurij Orlov. Pátrání nikam nevede, stopy nejsou téměř žádné a pohřešovaných dívek přibývá. Městem se šíří strach a Jurij začíná tušit, že to bude nejtěžší případ v celé jeho dlouhé kariéře. Zajímavá zápletka a napínavé vyšetřování vygraduje nečekaným a šokujícím odhalením.

Chudý pasáček ovcí miluje dceru hradního pána Karolínu. Její otec však jejich lásce nepřeje a nechá Karolínu hlídat. V den jejích dvacátých narozenin na ni Jakub marně čeká na smluveném místě a navíc se nedopočítá oveček – jedna mu chybí. Vydá se ji hledat a v jeskyni najde právě vylíhnutého dráčka! Dráček je zoufalý – neví, proč se v jeskyni ocitl a proč ho maminka opustila, a chce se dostat zpět do dračí říše. Slíbí Jakubovi odměnu, když jej doprovodí. Mladík doufá, že získá Karolíninu ruku, zbohatne-li, a tak souhlasí a vydá se dráčkem do dračí říše. Původní fantasy příběh, plný neotřelých nápadů a humorných dialogů.

Kniha popisující neradostné osudy českých i německých obyvatel jesenického pohraničí v letech 1934-1945. Starosta Jeseníku Petr Procházka shromažďoval podklady (především rozhovory s přímými účastníky tehdejších událostí, informace z kronik a osobní záznamy) pro její vydání několiklet.

„Zlopoustevník Šáchor“ čtenáře znovu zavádí na samý konec Starého světa – na nevelké panství vladyky Karla, jehož dceru Karolínu a malou část dračího pokladu si hlavní hrdina příběhu ovčák Jakub přes nepřízeň osudu vybojoval díky věrnosti a odvaze, s jakou po boku synů dračího císaře Salamandra – Firfixe a Pancíře – dokázal vzdorovat záludné a moci chtivé čarodějnici Hedeře. Dračí princové opětují pozvání na svatbu Jakuba a Karolíny pozváním na galavečer na počest vysvobození svého otce.

Vystudovaný právník a městský archivář u Pražské obce Karel Jaromír Erben byl jako vědec známý přísně systematickým přístupem k národopisnému a historickému bádání i k vlastní tvorbě. Jak se tedy mohlo stát, že po 19 letech od napsání první balady svolil k tomu, aby napjatě očekávané a několikrát odložené první vydání Kytice vyšlo v jiné než zamýšlené podobě? Děj fantaskního románu, který se odehrává na přelomu 40. a 50. let 19. století, a ve druhé polovině 60. let století minulého, se točí kolem jediné otázky. Která z původně zvažovaných balad v prvním vydání chybí a proč? Zatímco ve vědecké práci doktora Kakose, jenž se zabývá ohlasem paranormálních jevů v Erbenově díle, se vrší otazníky, jeho syn Filip má přízemnější starosti. Přepracovaný tatínek je věčně v práci, kde se o něj podezřele zajímá atraktivní kolegyně. Rodiče se po přestěhování do nového bytu hádají a Filipa místo k babičce, na kterou je zvyklý, teď najednou strčí do školky! Proč jen ho kamarádi varují, aby se do první třídy za žádnou cenu nenechal zapsat do Staré školy? Co strašného se skrývá v hlubinách jejího sklepení, před kterým se třesou poškoláci? Zachrání Filip rozpadající se manželství rodičů a podaří se mu té záhadě přijít na kloub? A jaká bude cena, kterou za to zaplatí?