Zdeněk Kárník Boeken

Knížka Evropa v proměnách staletí autorů PhDr. Františka Honzáka, PhDr. Marka Pečenky a PhDr. Jitky Vlčkové (ta je i autorkou 475 mapek provázejících text) navazuje na publikaci Státy a jejich představitelé. Tentokrát se však abecedně řazená encyklopedická hesla soustřeďují pouze na Evropu a přinášejí základní informace o více než 1200 územích: říších, státech i státečcích, provinciích, oblastech a krajích od starověku po současnost, a to včetně historického a etnického vývoje, dynastických i státoprávních změn, válek a revolucí. Nejednou tak čtenáři odhalují kořeny dnešních krizí a sporů. Text doplňuje na 300 tabulek s 8493 údaji-jmény (vesměs v české podobě i originálním znění) zachycujícími posloupnost císařů, papežů, carů, králů, kurfiřtů, vévodů, markrabích, lantkrabích, knížat, dóžat, hetmanů, hrabat, arcibiskupů, biskupů, prezidentů, místodržících, správců, uzurpátorů, sultánů, regentů, tyranů, signorů, despotů, předsedů prezídia a dalších vládců. V podobném záběru a rozsahu nebyly tyto údaje dosud v naší literatuře publikovány. Text knížky doprovází i 80 vyobrazení historických erbů a vedut ze l7. a 18. století, přehledná tabulka jmen v různých jazycích a doporučený seznam literatury. Publikace tak má předpoklady stát se vítanou pomůckou nejen pro všechny zájemce o minulost i současné dění, ale také pro studenty, učitele, novináře, politiky a profesionální historiky. Vydání první

Dotisk druhého vydání I. dílu, jenž byl vděčně přijat nejen širokou veřejností, ale dostalo se mu mnoha slov uznání i z řad odborné historické obce. Jedná se o velice podrobný, ale členěním přehledný a čtivý text, který si všímá nejen politických a hospodářských dějin, ale i soudobé vědy, techniky a společnosti včetně každodenního života obyvatel. Text doprovází množství dokumentárních fotografií, obrázků a tabulek.

Po vylíčení let 1918-1929 v předchozím dílu tentokrát historik prof. Z. Kárník předkládá pestrý obraz politických a hospodářských dějin i běžného života v národnostně pestrém Československu zasaženém celosvětovou krizí a poté nástupem nacismu.

Závěrečný svazek zasvěcený meziválečné historii Československa přináší nejen dramatické líčení posledních let první republiky, ale také přehled kultury (literatury včetně menšinové, výtvarného umění, divadla, vážné i populární hudby, filmu atd.). Součástí svazku jsou i obsáhlé přílohy (třeba parcelace velkostatků za 1. republiky), tabulky (např. seznam zastupitelských úřadů) a rovněž obsáhlý jmenný rejstřík spojující celé dílo.

Druhé vydání knížky našeho předčasně zesnulého znalce faleristiky dr. Františka Lobkowicze (1927–1998) zaplňuje citelnou mezeru v české literatuře. Úvodní část popisuje vývoj řádů a vyznamenání od starověku až po záslužné řády moderní doby, vysvětluje organizaci řádů, způsob jejich udělování a nošení platný i pro dnešek. Abecedně řazená část pak přináší podrobný přehled řádů a vyznamenání udělovaných v jednotlivých státech do roku 1918 a výběrově i v dalších letech. Text provázejí názorná vyobrazení a barevná příloha.

Kniha zachycuje nejen všech současných 191 států (s mapkou, tabulkou základních údajů, stručným historickým vývojem a výčtem představitelů státu), ale i současná koloniální, závislá a sporná území, kde se dodnes nezřídka bojuje. Další oddíl přináší základní informace o historických státních útvarech a územích 20. století, dále o bývalých koloniích. Unikátní je i barevná příloha 360 vlajek včetně zaniklých, válečných, atd. Vydalo nakladatelství LIBRI Praha, 1994 jako svou 4. publikaci. Obálka, kresby vlajek a mapek Pavel Rajský. První vydání.

Rozvrat habsburské monarchie a vznik společného státu Čechů a Slováků. Politický, hospodářský, sociální a kulturní vývoj Československa. Slovenské autonomistické hnutí. Hospodářská krize 30. let. Československo v době evropské politické krize v předvečer války, příprava na obranu republiky. Tlak hitlerovského Německa a Henleinovy strany v 2. půli 30. let. Mnichovská dohoda a územní okleštění Československé republiky. Druhá republika - politický a hospodářský vývoj. Zánik společného státu v březnu 1938 - vytvoření protektorátu a vznik Slovenského štátu. V závěru připojen přehled československých vlád 1918-1939, soupis pramenů a literatury, jmenný rejstřík.

Poslední dílo prof. Zdeňka Kárníka se zabývá nejstarší historií dělnického hnutí v českých zemích. Badatelsky objevné dílo začíná líčením prvních pokusů dělníků organizovat se na obranu svých zájmů v Čechách koncem první poloviny 19. století, to vše na pozadí rozvoje průmyslu a české společnosti, a do detailů pokrývá historii dělnického hnutí až do stabilizace sociální demokracie na českobudějovickém vánočním sjezdu v roce 1893. Nově a do hloubky osvětluje význam břevnovského sjezdu 1878 i události tragických 80. let, kdy rakouské sociálnědemokratické hnutí málem zaniklo. Dílo přináší i novátorské pohledy na dějiny českého politického myšlení a je cenným příspěvkem k novodobým českým hospodářským a sociálním dějinám vůbec. V literatuře nezatížené totalitním pohledem nemá toto zpracování tématu obdoby.

Publikace je rozdělena do dvou částí. První, zaměřená na období do konce druhé světové války, obsahuje studie věnované postoji komunistické strany k otázce sjednocení levice před VII. kongresem Kominterny konaném v roce 1935, vlivu sovětské propagandy na utváření obrazu Sovětského svazu v meziválečném Československu, dětství a studentským letům Alexeje Čepičky a represím vůči slovenským komunistům v letech 1939-1943. Do druhé, "poválečné" části pak byly zařazeny texty zabývající se rivalitou mezi komunistickou stranou a sociální demokracií v letech 1945-1989, sítí vazeb a způsoby vyjednávání v poúnorové komunistické straně na příkladu kontaktů mezi funkcionáři Krajského výboru KSČ v Brně a Okresního výboru KSČ Brno I v letech 1948-1952, převzetím sovětského modelu sociální správy v Československu v letech 1950-1956 a kulturní politikou vedení komunistické strany v letech 1962-1966.

Práce rozebírá úlohu socialistů při řešení česko-německé otázky a hlavní pozornost věnuje ideově politické oblasti života socialistických stran v Rakousku a v českých zemích, především otázce národnostní. Závěrem dovozuje, že všestranné a pravdivé osvětlení událostí před padesáti lety je významné především pro místo, které máme hledat v nejnovější evropské a světové historii i současnosti.