Viktor František Jaroslav Šlegl Boeken

Převážně básnická kniha současného autora přináší vyhraněnou poezii, uvažující nad existenciálním postavením člověka v podobě filozofických a meditativních veršů. Viktor Šlegl, inspirován velikány světové literatury (Robert Musil, Dante Alighieri, Gustave Meyrink či Blaise Pascal), již mu jsou velice blízcí, podrobuje ve své poezii (i v několika básnických prózách) neúprosné analýze člověka v chaosu dnešní doby. Jeho lidský jedinec je bytost zmítaná pochybnostmi, tápající a bloudící, pohybující se v komplikovaných vztazích, obtížných situacích a hledající naději ve víře, k níž se prodírá skrz mnohdy bolestná citová utrpení. Poezie, psaná až barokně rozvitým veršem, vyniká jak vášnivým apelem, tak pokornými modlitbami - a konečně i poznáním, že v "bláznovství světa" zhasne knot každé svíce. A zůstane jen prchavá stopa po komíhavém plamínku, jenž potvrzuje, že "veškeré reálie jsou jen stíny" a odrážejí tak přeludy a nejistoty dneška.

Rozsáhlá, výhradně básnická sbírka českého autora se prezentuje jako soubor svébytných textů, v nichž dominuje výbušný, uhrančivě komponovaný verš umocněný filozofickými úvahami. Šleglův rozsáhlý opus opět nastoluje základní otázky lidského bytí: v básníkově pojetí se v prudkém tempu střídají motivy samotné podstaty existence, tkvící v nejistotě člověka v současném světě a v jeho trpkém poznání, že není cesty zpět z bludného labyrintu chaosu. Život se tedy jeví jako debakl při hře v kostky, jako neúprosný konec děje, jako truchlivý žal, v němž zemřely všechny naděje. Stejně jako v předcházejících knihách básník promlouvá svým charakteristickým jazykem, který kromě pocitů vnitřní bolesti přináší tentokrát i značnou míru soucítění.