Jiří Pavlík Volgorde van de boeken (chronologisch)

Dvanáctý svazek edice Patristika přináší překlad dialogu Jana Chrysostoma O kněžství s komentářem a úvodní studií Jiřího Pavlíka. Jde o jedno z Janových nejznámějších děl, které však není snadné správně chápat a interpretovat. Literární žánr textu je složitý, okolnosti a postavy dialogu vyvolávají historické nejasnosti, autenticita zmiňovaných událostí je nejistá. Text je stylizován jako dialog dvou přátel, Jana a Basileia, v situaci, kdy mají oba být povýšeni do kněžské hodnosti. Rámec rozhovoru využívá Jan k tomu, aby představil vysoké hodnoty kněžské služby, vykreslil moc a důstojnost kněžství, ale také jeho nároky a rizika. V průběhu debaty postupně popisuje, jaké kvality a jaké vzdělání člověka uschopňují k této službě, na co všechno musí nositel kněžství dbát, v čem se musí neustále zdokonalovat. Kněžství je pro Jana veřejným úřadem par excellence, jenž svou důležitostí převyšuje úřady světské i vojenské. A vzorem hodným napodobování je apoštol Pavel, který ztělesňuje obraz dokonalého kněze. Janův text patří k důležitým svědectvím toho, jak církev jeho doby pohlížela na kněžský úřad a jak se v dějinách církve postupně utvářelo pojetí církevní autority. Úvodní studie, komentář a překlad Jiří Pavlík.

Když na přátelském posezení několika občanů obce Prasek v místní knihovně vznikla myšlenka napsat knihu o historii vsi, zdálo se to být pro mnohé téměř utopií. Prosazování této ideje se nezištně ujala JUDr. Marie Chladová, mimo jiné oslovila autory s žádostí o sepsání dějin rodné vsi. Mnozí zdejší občané poté nejen poskytli cenné písemnosti, fotografie velmi pestře dokumentující život v obci zejména ve 20. a 21. století, ale i finančně přispěli na vydání knihy.

Dvanáct křestních katechezí svatého Jana Chrysostoma (Zlatoústého), jednoho z nejplodnějších církevních otců, nás uvádí do tajemství křtu. Díky zápalu a vytříbenému jazyku autora si můžeme zpřítomnit atmosféru tehdejších příprav na křest, samotného obřadu křtu a velikonočních slavností, připomenout si význam svátostných symbolů a účinky svátostí a směleji se otevřít Boží lásce, aby v nás dary, které jsme při křtu obdrželi, nesly hojné plody.

Kniha mapuje společenskou a hospodářskou situaci v Hradci Králové a jeho bezprostředním okolí v ponurých letech první světové války a v revolučním roce 1918. Autoři poodhalují nálady běžného obyvatelstva i početného úřednictva oscilující mezi aktivismem a odbojem vůči monarchii, postupný rozklad pronikající do všech aspektů života a vrcholící v říjnu 1918 převratovými událostmi.

První text, Quod nemo laeditur nisi a seipso, nabízí stoické řešení, že spravedlivý nemůže trpět, protože nemoc, chudoba, vyhnanství a smrt nejsou skutečným zlem, zatímco zdraví, bohatství a pocty nejsou skutečným dobrem. Druhý text, Ad eos qui scandalizati sunt, přináší křesťanské řešení vycházející z nepoznatelnosti Božích záměrů a víry v prozřetelnostní řízení událostí. Utrpení je zde chápáno jako zkouška a zárodek budoucí odměny. Tento spis se také dotýká problému zla v církvi, neboť Janovi stoupenci čelili nejen konfiskaci a vyhnanství, ale i vnitřním bojům, které byly umocněny pronásledováním ze strany církevních úřadů. Kniha obsahuje komentovaný překlad obou exilových spisů a dvě úvodní studie. První studie se zaměřuje na život Jana Chrysostoma, jeho konflikty v Konstantinopoli a průběh exilu, přičemž popisuje metodologické posuny v chrysostomovském bádání. Druhá studie se věnuje rukopisné tradici obou textů a jejich literární charakteristice, přičemž načrtává myšlenkový kontext autorových argumentů, což je užitečné pro pochopení hlavních témat obou spisů.

Překlad 21. století přináší nadčasové poselství Bible v současné, čtivé češtině. Usiluje o maximální věrnost původním hebrejským, aramejským a řeckým textům, zároveň však chce oslovit dnešní čtenáře – ty, kteří jsou zvyklí čerpat z této knihy inspiraci pro každý den, i ty, kteří ji otevírají poprvé.

Podtitul: Mecenáš československých legií v Rusku. Publikace Jiřího Pavlíka je věnována legionáři a královéhradeckému rodáku Otakaru Červenému, který sice nebojoval se zbraní v ruce na bojištích první světové války, ale významnou měrou přispěl k zformování československého zahraničního odboje a legií v Rusku. Autor neopomenul ani velmi statečné a záslužné chování Otakarovy choti Marie, podporovatelky legií, právem přezdívané matka legií. Pohnutý životní příběh manželů Červených je barvitě vylíčen nejen na pozadí formování československých legií, ale zejména v kontextu nelehkého utváření centrálního krajanského odbojového ústředí v Rusku, do kterého se právě O. Červený aktivně zapojil. Manželé Červení si získali rovněž značný respekt a uznání československých legionářů tím, jak jim poskytovali finanční pomoc, zdravotní péči a organizovali pro ně nejrůznější podpůrné akce. Díky svým nezištným aktivitám se tak stali důležitou součástí československého zahraničního odboje v Rusku. Úctu k jejich obětavé práci posléze projevili vrcholní představitelé nově vzniklé Československé republiky a přiznali Červeným i náležité ocenění.

Publikace přináší komentovaný český překlad literárněkritických pojednání řeckého historika a literárního kritika Dionýsia z Halikarnássu (konec 1. století př. n. l.) o řeckých řečnících klasické doby Lýsiovi, Ísokratovi, Ísaiovi a Démosthenovi. Citace jsou uvedeny ve dvou paralelních sloupcích – řecky a česky.Kromě těchto pramenných textů obsahuje také úvodní studii věnovanou problematice atticismu jako prvního evropského klasicistického hnutí, otázkám attické a tzv. asijské řecké rétoriky a systému řecké rétorické teorie. V tomto bodě kniha navazuje na předchozí autorovu publikaci o Dionýsově systému tří synthesí Zvuková estetika v literární teorii a kritice Dionýsia z Halikarnássu. S překladem spisu Dionýsia z Halikarnássu O slovní synthesi. Součástí publikace je závěrečný Appendix: Životy řečníků, v němž Pavel Nývlt jsou stručně shrnul základní údaje o životě a díle Dionýsiem rozebíraných řečníků, a jmenný rejstřík.

Publikace vychází z autorovy disertační práce a zabývá se pojetím literárního stylu, které řecký historik a literární kritik Dionýsios z Halikarnássu (konec 1. století př. n. l.) vyložil v díle De compositione verborum. Toto pojetí je založeno na hledisku uspořádání slov v textu (tzv. synthesis).Úvodní studie analyzuje tři koncepce synthese, které se v De compositione verborum objevují, a věnuje se především poslední z nich, na které Dionýsios založil svůj klasifikační systém synthesí neboli harmonií a která spočívá v estetických hodnotách akustických vjemů a omezuje styl na fonetické a rytmické vlastnosti textů.Studie se týká i rétorické teorie, stylistiky i dějin literární kritiky, poskytuje přehled moderního bádání o jednotlivých otázkách a prezentuje problematiku synthese v kontextu soudobého zájmu o helénistickou eufonickou poetiku.Součástí publikace je komentovaný český překlad Dionýsiova spisu De compositione verborum (O slovní synthesi).

Třetí svazek první úplné české edice proslulých »apofthegmat«, výroků a příběhů připisovaných starým poustevníkům v Egyptě, kteří žili převážně ve 3. až 5. století po Kristu (například abba Antónios/Antonín, Makarios z Alexandrie, Mojžíš, Poimén, Sisoés). Tyto krátké texty — někdy jednoduché příběhy, jindy malé novely nebo i úryvky kázání, nebo naopak jen prosté příkazy v několika slovech — formovaly po staletí duchovní život na Východě i na Západě, a to nejen duchovní život mnichů a mnišek, ale všech věřících: jejich obsah se v kázáních, příručkách i radách o duchovním životě všeobecně rozšířil. Některý poustevník byl prostý a jeho rada je jednoduchá, jeho životní příklad až drsný; jiný býval dvořanem a i do jeho pouštního života se dostala jakási dvorská noblesa, s níž prchal před světem. Některé výroky jsou svázány se svým prostředím tak pevně, že je čteme jen jako informaci o tom, jak »to tehdy bylo«; jiné však jakoukoliv časovost postrádají a znějí nám překvapivě dnešně. Teprve jejich soubor dává tušit vitalitu a východiska mnišského hnutí. Třetí svazek obsahuje kapitoly o lásce, o jasnozřivých, o starcích, kteří dělali znamení, o ctnostném způsobu života různých otců; na závěr jsou uvedeny výroky těch, kdo dosáhli stařecké zralosti.

Životopisná kniha historika Jiřího Pavlíka nabízí nevšední pohled na životní pouť a dílo významného českého podnikatele a hudebního nástrojáře, jehož vynálezy dechových hudebních nástrojů (např. kornon, baroxyton, zvukovodka, kontrafagot, altovka, myslivecký roh, vojenské ventilové trombony či signální trubka-sokolovka) získaly věhlas v celém hudebním světě. Publikace je doplněna černobílými fotografiemi, bibliografií a jmenným rejstříkem. Úvod napsala Soňa Červená

První básnická sbírka Jiřího Pavlíka se nese v duchu osobních témat, ponejvíce věnovaných nejbližším, tématu podzimu jako nejzajímavějšímu ročnímu období a tematiky milostné.

První svazek první úplné české edice proslulých »apofthegmat«, výroků a příběhů připisovaných »pouštním otcům«, poustevníkům v Egyptě, kteří žili převážně ve 3. až 5. století po Kristu (například abba Antónios/Antonín, Makarios z Alexandrie, Mojžíš, Poimén, Sisoés). Tyto krátké texty — někdy jednoduché příběhy, jindy malé novely, úryvky kázání nebo naopak jen prosté příkazy v několika slovech — formovaly po staletí duchovní život na Východě i na Západě, a to nejen duchovní život mnichů a mnišek, ale všech věřících: jejich obsah se v kázáních, příručkách i radách o duchovním životě všeobecně rozšířil. Některý poustevník byl prostý a jeho rada je jednoduchá, jeho životní příklad až drsný; jiný býval dvořanem a i do jeho pouštního života se dostala jakási dvorská noblesa, s níž prchal před světem. Některé výroky jsou svázány se svým prostředím tak pevně, že je čteme jen jako informaci o tom, jak »to tehdy bylo«; jiné však jakoukoliv časovost postrádají a znějí nám překvapivě dnešně. Teprve jejich soubor dává tušit vitalitu a východiska mnišského hnutí.

Příběh z pražského podsvětí na staré téma i starou notu o nenávisti, lásce, ponížení a zradě, kterou podsvětí neodpouští.

Román je obrazem vietnamské společnosti v období 2. světové války. Na příkladech jedinců, jejich životních osudech, citových problémech a sociálních a politických poměrech ukazuje autor řadu hrdinů bojujících za svobodu a nezávislost.

Historický román mladé norské autorky Torill Haugerové V zajetí vikingů (jde vlastně o dvě knížky dějově na sebe navazující, které vydáváme v jednom svazku) nás zavádí do minulosti hodně vzdálené - skoro o tisíc let nazpět, do 10. století našeho letopočtu. Sourozenci Patrik a Sunnivažiji se svými rodiči a mladšími bratříčky i sestřičkami v rodné irské vesnici život plný drobných dětských zážitků a her a jen z doslechu se dovídají o postrachu posledních let – o loupeživých a krutých nájezdech výbojných vikingů. Brzy však zažijí podobný útok na vlastní kůži. Vikingové vypálí jejich rodnou vesnici a oba sourozence odvezou do zajetí do Norska. V této cizí neznámé zemi s drsným podnebím a nesrozumitelnou řečí dostanou Patrik a Sunniva nová jména – Reim a Tíra – a stanou se otroky na dvoře mocného jarla Hakona. Život v otroctví je tvrdý a krutý, ale oba sourozenci v sobě přes své mládí naleznou dost vnitřní síly, aby se s ním dokázali vyrovnat, a navíc postupem času zjišťují, že dobří lidé žijí všude. I tady nacházejí přátele a ochránce, kteří se jim v rámci svých možností snaží ulehčit tvrdý osud. Ale stesk po rodném zeleném ostrově v obou dětech zůstává. A nikdy nepřestávají věřit, že se jednou přece jen vrátí domů... 13-865-88

Ve vědeckofantas­tických příbězích současného bulharského autora nahlédneme do doby vzdálené v budoucnosti, ale i v minulosti. Astronavigátoři čelí při letech ke vzdáleným hvězdám technickým obtížím, neviditelným nepřátelům, i své vlastní lidské nedokonalosti…

Vyprávění o první cestě kolem světa, kterou uskutečnil Portugalec Fernão de Magalhães.

Kriminální příběh nás zavádí do prostředí mladých lidí, mezi nimiž se pohybuje vrah. Autor čtenáře postupně seznamuje s pachatelem a s ostatními protagonisty příběhu, s jejich mentalitou i zájmy a rodinným prostředím. Zasvěcuje čtenáře do podrobných praktik namáhavého vyšetřování. Autorovi se nepodařilo přesvědčivě zvládnou psychologii postav a také dramatická stavba románu nemá patřičné napětí.

Dobrodružný příběh s kriminální zápletkou se odehrává v Jižní Africe. Nechali se najmout majitelem jisté nezákonné agentury k tomu, aby odcizili historicky cenný prsten Borgiů z nedobytného sídla podivínského milionáře.

Humoristická próza, psaná jako bláznivá komedie přecházející někdy až do absurdity.

Dvoudílný vědeckofantastický román francouzského autora Pierra Pelota má několik velkých předností. Opírá se sice o nejnovější poznatky vědy a techniky, jak se u tohoto žánru předpokládá, avšak nenadužívá jich a soustřeďuje svou pozornost na děj, události, akce — na rušný život hrdiny v jiném prostředí, než je naše. Příběhy se odehrávají někdy ve čtvrtém tisíciletí na naší zemi. Arian Day je jako odpůrce expanzivní politiky vládnoucích tyranů pověřen úkolem zničit sto tisíc zárodků budoucích vojáků pro galaktické války, které chtějí lidé vést. Úkol splní, ale je chycen a poté osvobozen představiteli tajné odbojové organizace. Dostává další úkol: Má se na vesmírném korábu vydat s Corianem (bytostí z jiného vesmíru) do jednoho z paralelních světů a najít tam pro omezený počet lidí, kteří mají naději na přežití galaktických válek, klidné místo, kde by mohli začít nový život. A tak začíná napínavé dobrodružství nestárnoucího mladého muže Ariana Daye. Autor spolu s ním hledá svět nezatížený hříchy přecivilizovanosti a upozorňuje na nebezpečí, které hrozí lidstvu ze zneužití vědy a pokroku.

Sci-fi maďarský román o mladém geologovi Gilbertu Wikinsovi, jenž podnikne spolu se skupinou vědců a námořníků dramatickou výpravu ponorkou, se odehrává v roce 1988. Vlastní děj má však prehistorii - Gilbert se svým přítelem zkonstruují přístroj, který je schopen předvídat vulkanické výbuchy. Po několika letech, kdy se Gilbert stane pracovníkem geologického ústavu OSN, společně s kapitánem hlubinné atomové ponorky X-d4, rozmístí tucet svých přístrojů podél Mariánského příkopu na dně oceánu. Výzkumná ponorka X-d4 v Mariánském příkopu náhle zmizí..

Román o manželských problémech. Hrdinkou příběhu je Jana Keplerová, které zemřel manžel, jehož milovala. Když probírá po pohřbu pozůstalost, zjistí, že ji podváděl s mladou půvabnou dívkou...

V detektivním románě z prostředí pražského úřadu řeší kapitán Bezpečnosti vraždu úspěšné sekretářky.

Příběh z předválečného pražského prostředí, situovaný do šesti přesně označených dnů. V partě malých zlodějíčků a prostitutek jsou postupně zavražděni tři lidé. Pátrání po pachateli či pachatelích vražd ve vyšších společenských kruzích, kde se dva ze zavražděných snažili nad poměry žít, je bezvýsledné. Úspěch má nakonec strážmistr, který jednotlivé postavy této party důvěrně zná a zná i jejich intimní vztahy.