Robinzonáda odehrávající se v třicátých letech minulého století na ostrově poblíž Brazílie. Trojice českých školáků se ocitne na pustém ostrově uprostřed oceánu a hledá cestu, jak se vrátit zpět do vlasti. Kniha je zajímavá především tím, že její autor, biolog a cestovatel Jiří Baum, oblast, kam děj umístil, ve 20. letech procestoval a krátce zde i žil. Popis prostředí i zvířat je proto velmi přesný.
Kniha zahrnuje kritickou edici cestovního deníku Jiřího Bauma z Tuniska a Alžírska a studii o účasti Jiřího Bauma na zoologické expedici Národního muzea podniknuté v roce 1930 na sever Afriky.
Desítky názorných kreseb a fotografií doplňují populárně psanou knížku o životě pavouků, kterou vydal v r. 1938 tragicky zesnulý arachnolog Jiří Baum. Od té doby se zdvojnásobil počet zjištěných pavoučích druhů na našem území a pokročilo i bádání o užitečnosti pavouků při hubení škodlivého býložravého hmyzu. Všechny tyto nové poznatky zachytil ve druhém vydání pokračovatel Baumova díla Jan Buchar.
Cestopisná studie známého cestovatele a přírodovědce Jiřího Bauma. Autor líčí život, zvyky a práci domorodců, půvabnou exotickou krajinu a osudy havajského národa od objevení havajských souostoví Jamesem Cookem v druhé pol. osmnáctého stol., až do současnosti. Doslov napsal V. Šolc. Dřevoryty vyzdobil V. Rocman. Studie je doplněna fotografiemi a statistickými údaji.
Poutavý cestopis, dílo cestovatele a zoologa, který zahynul v koncentračním táboře, vypráví o cestě Afrikou od Káhiry až po Kapské město. Napsán byl roku 1931. Barvitě je v něm líčena příroda i lidé, s nimiž se autor setkal, a příhody, které prožil v Egyptě, Sudánu, Belgickém Kongu, Ugandě, Kenyi, Tanganjice, Severní Rhodesii a Jihoafrické Unii. Velmi zajímavě vypráví kniha o výpravách přírodovědce za exotickými živočichy a jeho úlovcích. Předml.: Bedřich Kunský
Líčení autorovy cesty kolem světa v r. 1935. Cestopis přírodovědce, spisovatele, mecenáše Národního muzea a průkopníka automobilových výprav z 30. let 20. století. Dr. Jiří Baum byl jako člen protifašistického odboje r. 1943 gestapem zatčen a o rok později zemřel v koncentračním táboře.
Autor, známý cestovatel a přírodovědec (zahynul r. 1944 jako oběť nacismu), pojednává v knize o jednotlivých druzích ptáků, žijících na území Velké Prahy, od vrabců, holubů, kosů, pěnkav a jiných běžně se vyskytujících ptáků až po dravce a ptáky exotické, kteří čas od času navštíví Prahu v době tahu. Zvláštní kapitoly věnuje ptákům vodním a ptactvu lesů, skal a silnic v pražském okolí. Pečlivě zaznamenává výskyt vzácných ptáků, jako slavíka, křepelky a pod. Výkladu o ptácích dnešní Prahy předesílá výklad historický o tom, jaký mělo ptactvo význam pro pražské obyvatele jako zdroj potravy nebo zábavy v dobách minulých. – V závěru knihy připojuje W. Černý dodatky, zachycující změny pražské avifauny v průběhu 12 let, jež uplynula od napsání rukopisu. Napsal Jiří Baum; předml.: R. Fikejzlová-Baumová; Walter Černý: Dodatky o avifauně pražského území, doplněk ; Il. Zdeněk Seydl; fot. J. V. Staňka a Zd. Vogla koloroval Karel Grüner.
V deseti kapitolách líčí autor, sám úspěšný cestovatel, druhou Holubovu africkou cestu (v l. 1883-87), jejímž cílem bylo objevení neznámých dotud území. Výpravě se podařilo proniknout na území divokých Mašukulumbů, sídlících severně od Zambezi na řece Luenge. Autor líčí útrapy, jimiž pronásledovali výpravu příroda a hlavně nezkrotný, všeobecně i obávaný kmen Mašukulumbů, který donutil nakonec výpravu k ústupu. Bohaté sbírky národopisných a přírodních předmětů, jež se podařilo Holubovi nashromáždit, nezůstaly bohužel ve vlasti (Národní museum je odmítlo přijmout). Nejcennější předměty se dostaly do ciziny, mnoho jich bylo zničeno. – Autor vysoko hodnotí odvahu, silnou vůli a obětavost Holubovu i jeho spolupracovníků, vytýká však i některé nedostatky výpravy, hlavně špatnou organisaci a lehkomyslnost, jež způsobila její ztroskotání.
Bohatě ilustrovaná kniha líčí život primitivních domorodých kmenů na Nové Guinei, rodové zvyklosti, lidojedství Papuánců, náboženské jejich představy a obřady. Druhá část knihy vypráví o koloniálním vykořisťování domorodců, o kapitalistickém drancování země, o osudech zlatokopů,kteří se v osmdesátých letech minulého století vypravili na ostrov rýžovat zlato, o lovcích rajek a perel. Předmluvu napsal Josef Kunský.
Kdysi před lety měl jsem příležitost stráviti kratičkou dobu na ostrově Oahu, jednom to z ostrovú Havajských. Mocný dojem, jenž na mě učinila krásna příroda, a soustrast s vymírajícimi domorodci zpúsobily, že jsme horlivě pátral po zprávach, jež by mi vysvětlily to, co se zdálo být záhadou. A tak vznikla táto knížka, líčící havajský národ a jeho osudy od chvíle, kdy bíli lidé po prvé objevili bohatství jeho ostrovú.
