Jacques Roumain Boeken

Hrdinou románu je haitský černoch Manuel. Žije na vesnici, která byla kdysi bohatá, jejíž půda se však nedostatkem vláhy proměnila v poušť. Podařilo se mu najít pramen. Aby mohl být pramen využit, je třeba odstranit spory mezi občany, organisovat práci všech. Manuel nepřítelem je svého rodu smrtelně raněn. Ale ani tu nezapomíná na prospěch celku a zapřísáhne matku i děvče, jež čeká jeho dítě, mlčením, smrt je vysvětlena nemocí. AteprvesmrtíManuelovou jesjednocen lid a vesnici nastávají lepší časy. - Roumain sám byl černochem. (+ 1945).

The genre of the peasant novel in Haiti reaches back to the nineteenth century and this is one of the outstanding examples. Manuel returns to his native village after working on a sugar plantation in Cuba only to discover that it is stricken by a drought and divided by a family feud. He attacks the resignation endemic among his people by preaching the kind of political awareness and solidarity he has learned in Cuba. He goes on to illustrate his ideas in a tangible way by finding water and bringing it to the fields through the collective labor of the villagers. In this political fable, Roumain is careful to create an authentic environment and credible characters. Readers will be emotionally moved as well as ideologically persuaded.