Lucie Radová Volgorde van de boeken

Souběžně vyprávěné osudy dvou sourozenců žijících od roku 1968 v emigraci se odehrávají v době sametové revoluce. K napsání tohoto románu autorku vedlo vzpomínání na jejího bratra Jerryho (v roce 1992 uvedeno v brněnském rozhlase), který odešel z Československa ještě dříve než ona sama a nakonec se usadil v Arizoně u pohoří Horror Hill, kde se rozhodl založit ozdravné centrum. Popisuje nejen jeho reálný život v Americe - problémy s podnikáním, se synem, vztahy se ženami - ale uvádí i úryvky z dopisů, které jí psal, pasáže z deníku, jenž si psal a také jeho vzpomínky na dětství doma. Současně rozvíjí příběh jeho sestry Jenky, která trpí záchvaty epilepsie, hroutí se jí manželství, nedokáže se vyrovnat s emigrací a stýská se jí po domově, a od všech těchto problémů se snaží utéct vztahem k milenci. Konec románu autorka nechala otevřený pro jejich návrat domů díky Listopadu 1989. Postavy obou sourozenců jsou dobře a zajímavě psychologicky propracované, ale román samotný je náročný na čtenářovu pozornost.

Psychologický román o životě těch emigrantů, kteří po odchodu z vlasti neuspěli a skončili na periferii v doslovném i přeneseném slova smyslu.

Knížka o nekonečných trampotách Krausovy rodiny. Pobaví v dnešní nelehké době právě proto, že i ve „vlhkém prádle s prázdnou kapsou“ může být velká legrace.