Meditativní volné verše sovětského básníka čuvašského původu, vycházejícího svou tvorbou ze světové poezie a stojícího v sovětské poezii osamoceně. Verše, které se hlásí k Baudelairovi a našemu Wolkerovi, verše zamýšlející se nad životem a hledající jeho jistoty (a život ztrácelse sám v sobě jako cesta v lesích / a náhle připadalo mi že jeho hieroglyfem / je slovo tady / označuje zem i nebe / to co je ve stínu / co poznáváme na své vlastní oči / i to co poezií nevyslovím / a porozumět nesmrtelnosti tu neznamená víc...), také však verše přírodních nálad, verše o ženě, lásce a štěstí. Sbírka zahrnuje básně z let 1954–1966.
