Jiří Kamen Boeken

Polní pošta – příběhy Čechů za první světové války. „Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!“ Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena. Hlavní dějový proud knihy tvoří dosud neobjevené osudy devíti vojáků, jejichž příběhy zasahují do několika válečných let na různých frontách. Z jejich osobitého líčení vojenského života se dozvídáme nejen o klíčových událostech jednotlivých válečných let, třeba o sarajevském atentátu, mobilizaci, výcviku, odchodu do pole, důležitých bitvách, zakládání dobrovolných jednotek, vyhlášení Československa, návratu z legií, ale také o stravování na frontě, poznávání cizích kultur, zavádění nových zbraní, zapojení zvířat do válečných operací, o nemocech a zraněních, milostných vztazích ve válečné vřavě, o dezinformační kampani s francouzským zlatem, špionážních aférách a o procesech s velezrádci, budoucími československými politiky. Texty ilustrují autentické fotografie, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha, chronologicky členěná podle válečných roků, navazuje na úspěšný dvacetidílný pořad Polní pošta vysílaný Českým rozhlasem na stanici Vltava v roce 2014, kdy od vypuknutí první světové války uběhlo sto let.

Houbaření je typicky český fenomén. Houbaří ostatní Slované, Italové, občas Němci, především Bavoři. Ale nikdo na světě nesbírá houby s takovým nadšením, vášní a entuziasmem jako Češi. Když začnou růst houby, davy lidí směřují k lesu. Děje se tak už celá staletí. Za každého počasí a bez ohledu na režim, který právě v Čechách vládne. Kamenova kniha popisuje různé podoby této nikdy neutuchající vášně. Čtenář se v ní setká s velkými houbaři a mykology, s houbami jedlými, jedovatými, erotickými, komickými a kosmickými. S houbami zpívajícími a zarytě mlčícími. A s houbaři, kteří ten houbový svět čtenáři představí v nečekaných situacích a souvislostech. Báječný svět hub je jedinečným průvodcem úžasným světem hub a jejich nadšených milovníků.

Kundera, Janáček i Balada pro banditu ve vzpomínkách slavného brněnského muzikologa. Miloš Štědroň je osobností vskutku renesanční. Je skladatelem, muzikologem, vysokoškolským profesorem, literátem, divadelníkem, karatistou… A také neobyčejným vypravěčem. Střípky této vzpomínkové koláže se formují v originální obraz rodinné historie, hudby a divadla. Někdy budete mít dojem, že čtete pikareskní román, jindy thriller. Čeká vás setkání s Leošem Janáčkem, Milanem Kunderou a „brněnskými bohémy“. Součástí knihy jsou Štědroňovy svébytné literární texty, které vás překvapí svou originální komikou.

Kompozice z pamětí, deníků a korespondence českých vojáků v první světové válce, volně navazující na knihu Přišel befel od císaře pána, tentokrát nesleduje pouti jednotlivých účastníků válečného dění, nýbrž pomocí autentických textů líčí konkrétní oblasti života na frontě i v zázemí. Přináší dosud nezveřejněná svědectví o tom, jak čerství rekruti reagovali na cizí kraje a národy, jaké byly jejich první zkušenosti s válečnou realitou, hrdinstvím a zbabělostí, novými zbraněmi, s lazarety a špitály či jakou úlohu plnila v poli zvířata. Spolu s vojáky i civilisty se podíváme, jak vypadalo válečné stravování, jak se slavily Vánoce i jiné svátky a obřady, jak se na frontě trávil volný čas, ať už sportem, hrami nebo uměleckou činností, jakou roli sehrály ženy v zázemí i ve vojenském prostředí a jaký význam pro české muže v poli měla víra a láska. Texty doprovázejí dobové snímky, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha navazuje na úspěšný mnohadílný cyklus Polní pošta vysílaný na stanici Vltava.

Satirický román českého prozaika a rozhlasového redaktora, vydaný roku 1996, je ohlédnutím za poměry v socialistické kultuře. Parodicky, karikaturně laděný román, v jehož centru je postava zasloužilého komunisty, šéfredaktora Kocourka, je svérázně satirickým pohledem na poměry v kulturní sféře v socialistickém Československu.

Sbírka 10 povídek, jejichž dějištěm je autorovo rodné město Kolín.

Román začíná jako pátrání po otci, na kterého hlavnímu hrdinovi v paměti utkvěly jen „relikvie“ připomínající boje druhé světové války v africké poušti, především kinžál, ale také červená limonáda z kolínské sodovkárny, kde otec pracoval. Do pátrání a vzpomínek vstupují nejrůznější postavy, obyčejní příbuzní i svatí, slavní malíři a fotografové, žháři i žoldáci, lékaři trhající mandle i řezníci… Osudy postav a míst mají své vlastní dějové linie, které se v zlomových okamžicích začínají zrcadlit, protínat, vrstvit, míjet či vzdalovat, měnit vážné v nevážné a naopak, čímž vytvářejí propojenou síť, v níž pulzují leitmotivy románu: cirkus, tanec, nemoc, houby, ping-pong, požáry a ohně, sbírka známek

Brněnská bohéma ve vzpomínkách Karla Fuksy. Životní příběh brněnského barda, přítele Arnošta Goldflama, Jana Nováka, Franty Kocourka či Rudyho Kovandy, televizního režiséra, tvůrce skleněných objektů, malíře a sportovce, v jehož rodině najdeme komunisty, vojáky wehrmachtu, židy, legionáře i zednáře. Představitel brněnské bohémy vypráví o svém životě jako Čechov i Fellini, košaté i košilaté historky jako vystřižené z próz Bohumila Hrabala. V jeho líčení se zhmotňuje nejen obraz kulturního a společenského života v Brně, ale také atmosféra 20. století.

Skutečnost a fikce v románovém příběhu Fiktivní životopis zajímavé postavy básníka a anarchisty z 1. pol. 20. století je románovým obrazem osudu nekonvenční osobnosti ve společensky převratné době. Román je psán formou fiktivního dopisu židovského básníka H. Sonnensteina-Sonky (1889-1953), charismatického dobrodruha, anarchisty, později zakladatele KSČ, vězně v nacistickém koncentráku v Osvětimi a nakonec v padesátých letech za Gottwaldovy vlády odsouzeného za kolaboraci s Němci. Autor románu vychází z jednoho z mála dochovaných dokumentů, dopisu, který psal Sonnenstein z vězení na Mírově Rudolfu Slánskému. Kolem tohoto dokumerntu vytvořil pozoruhodný obraz člověka, který přežil několik režimů, znal řadu osobností nejen českého, ale i světového kulturního a politického života své doby, a v trestnici na Mírově také v roce 1953 zemřel. Nedostatek materiálů, které by objektivně dokumentovaly Sonnenscheinův jistě zajímavý život a činnost, dovolil autorovi rekonstruovat jeho obraz jako portrét rozpolceného intelektuála dvacátého století, člověka, soustředěného především na sebe sama a jednajícího v souladu s hystrionskými rysy své povahy, který absurdním způsobem ztělesňuje nejen složitost své doby, ale i paradoxy lidské sebereflexe.

Básnická sbírka jednoho z autorů mladé české poezie se vyznačuje originální obrazotvorností, humorem a ironií.