Ivo Pondělíček Volgorde van de boeken

Tematická šířka a hloubka autorových esejů vychází z jeho mnohostranných zájmů a bohaté zkušenosti profesní i životní jako klinického psychologa (a sexuologa) i teoretika umění a filmu. Tato dvojdomost profesí a zájmů vychází ze společné pracovní metody, psychoanalýzy (zejména freudismu). Mnohostrannost se projevuje v jeho textech překračováním jednotlivých oborů a syntetickým, obecně lidským přístupem. Přesto můžeme odlišit zhruba čtyři esejis­tické okruhy. Tím prvním je psychosomatika a vyrovnávání se s onemocněním tělesným i psychickým. Zde mj. vynikají autorovy úvahy o významu tváře pro lidskou identitu a možnost komunikace, které vytěžil ze své praxe na klinice popálenin. Další oblast tvoří eseje o literatuře a výtvarném umění ve vztahu k rozmanitým psychologickým a sociálním jevům. Čtenář se tak setká např. s Flaubertovou paní Bovaryovou, Zolovou Nanou či Donem Juanem nebo s rozborem erotiky v dílech moderních malířů. Třetí okruh se věnuje takzvané vědecké psychologii, respektive její schopnosti postihnout duši a duševní procesy, a mezím psychologického poznání. A v neposlední řadě zaměřuje Ivo Pondělíček svůj pohled také na úlohu moderních médií v souvislosti s proměnou alfabetické kultury na obrazovou a kritizuje jejich negativní působení na společnost i jednotlivce.

Groteskno v sexualitě i jinde je výtvarná monografie malíře Dubroky. Jeho jméno však v žádném slovníku nenajdete. Pod ním totiž známý profesor dr. Ivo Pondělíček skrývá svou novou identitu – malířskou tvorbu. Psychiatr, sexuolog, estetik a universitní profesor Ivo Pondělíček již napsal řadu odborných knih ze svého oboru a také z oblasti estetiky filmu a moderního výtvarného umění, jeho poslední kniha Zpověď outseidra byla brzy rozebrána.

Memoáry významného muže vědeckého a kulturního života, který se proslavil jako vysokoškolský profesor, psycholog, sexuolog, filmový teoretik a spisovatel, jsou sepsány formou dialogu se „zpovědníkem“ Milošem Šindelářem. Ve vzpomínkách a sebereflexích rekapituluje svůj život bohatý na dobré i zlé události, přibližuje nám známé osobnosti a přátele a stává se výmluvným svědkem vývoje naší společnosti v druhé polovině dvacátého století. Nakonec nás zasvěcuje i do své poslední lásky: malování.

Prospektorská loď Palenque má neobvyklého pasažéra – na její palubu nastoupil sám Perry Rhodan. Perry se rozhodl, že je načase osobně se setkat s Akonany a pokusit se zmírnit svár, který mezi nimi a Pozemšťany již po léta plane. Pravda, kapitánka lodi Sharita Cohová z toho velkou radost nemá. Nikdo z posádky netuší, jaké překvapení je čeká, když jeden z průzkumných člunů prospektorské lodi náhle zmizí. Na místě srážky zůstal vrak lodi s velmi zvláštním pasažérem. Ten ovšem Perrymu ani Sharitě nic neprozradí. Palenque se tedy vydává zjistit, kdo tajemnou loď vyslal a objeví něco, co by opravdu nikdo nečekal…

Kniha proslulého kanadského teoretika médií a sociologa kultury Marshalla McLuhana (1911-1980) přináší reprezentativní výbor z jeho celoživotního díla, zaměřeného na analýzu masové elektronické kultury a komunikačních médií. McLuhan, obdivně i hanlivě nazývaný „apologetem elektronické kultury", převratně definoval povahu i funkci médií a zvláště sledoval, jak nástup a rozvoj elektronické technologie radikálně proměňuje psychosociální podmínky života a vůbec způsob lidského myšlení.

Psychologicko-sexuologické pojednání o sexuálním životě člověka se snaží vyhnout podbízivému stylu, kdy je sex zveličován a omezován především na svoji fyzickou podstatu, zatímco citová a psychická stránka je neoprávněně opomíjena. Proto autor zdůrazňuje nezbytnost zdravého, integrovaného a citlivého sexuálního chování a varuje před nebezpečím současné krize sexuální kultury, nabízející erotické kýče a pornografii místo rozvíjení zdravé sexuality. Ve své knize se snaží ukázat sex a sexualitu jako jednu z přirozeností člověka, kde vedle biologie hraje důležitou a významnou roli také psychika. Základní poučení o sexu a lidské sexualitě

Soubor statí významného českého teoretika umění a filmu. Obsahuje nejen úvahy o významných filmových dílech a tvůrcích , ale komentuje i úvahy k jevům masové kultury vůbec. Kniha je rozdělena do tří oddílů. V první části knihy spojuje teorii filmu s různými aspekty psychologie obecné, osobností, sociální a klinické, druhá část poukazuje na film zhlediska erotické indukce a vibrace. Poslední třetí část je zaměřena na světové umělecké tvůrce jako Bergman, Hitchcock, Resnais, Welles....

O mužské hlouposti, ješitnosti a krátkozrakosti, které může žena využít a muž se jí musí vyvarovat.