Ladislav Cabada Boeken

Publikace Projektové řízení ve veřejném sektoru je vysokoškolskou učebnicí, jejímž cílem je poskytnout studentům základní teoretické i praktické znalosti a dovednosti spojené s projektovou činností. Příprava a realizace projektů se po roce 1989 staly nedílnou součástí aktivit v soukromém i veřejném sektoru; tato aktivita byla výrazně umocněna přenosem řady činností, jež dosud vykonával stát, na externí subjekty. Dalším výrazným podnětem pro projektovou aktivitu byly příprava na vstup a zejména členství České republiky v Evropské unii, jež s sebou přinesly možnost ucházet se o prostředky strukturálních fondů EU. Publikace nabízí studentům společenskovědních a humanitních oborů základní informace a praktické příklady. Zdroj: ckn.cz

Publikace pojednává o vývoji politického stranictví v českých zemích v průběhu 20. století. Zabývá se jednotlivými etapami vytváření stranicko-politické soustavy, hlavními politickými aktéry a vztahy mezi nimi. První část publikace popisuje vývoj politického stranictví od konce 19. století po rok 1989, druhá část publikace analyzuje obnovení stranicko-politické soustavy v českých zemích, resp. České republice po roce 1989.

Kniha se zaměřuje na etablování Slovinska jako samostatného aktéra mezinárodních vztahů po jeho vystoupení z jugoslávské federace. Analýza sleduje procesy formulování a prosazování zahraniční politiky státu téměř v reálném čase, bez historických nánosů a zkreslení. V dílčích kapitolách se soustředí na proces vzniku státu, jeho začleňování do mezinárodních organizací, evropeizaci, vztahy se sousedy a dalšími aktéry v regionech střední a jihovýchodní Evropy a také na budování vlastní, eticky založené zahraniční politiky.

Publikace je věnována problematice tzv. stran mezery (niche parties). V úvodní kapitole je nasíněna problematika strany mezery v politologické perspektivě, provedena operacionalizace pojmů, představen metodologický aparát pro výzkum a nastíněna typologie stran nezery. Následně je provedena analýzy stran mezery v sedmi středoevropských stranických a politických systémech s využitím nastíněného teoritického rámce a typologie. (oficiální text distributora)

Komparace politických systémů. Tato publikace je součástí nekolikasvazkové řady Komparace politických systémů, navazuje na předchozí dvě vydání skript pod názvem Komparace politických systémů III. autorských kolektivů pod vedením Ladislava Cabady a Vladimíry Dvořákové. Publikace nabízí kvalifikovaný pohled na nové demokratické systémy v regionu střední a východní Evropy. Je určena jak pro studenty politologie a příbuzných oborů, tak i pro odbornou veřejnost.

Publikace se v úvodu zabývá volebním systémem, tj. zejména otázkou, co je volební systém a jaká je jeho typologie. Tématu smíšeného volebního systému jsou věnovány dvě samostatné kapitoly, kde je mimo jiné představeno různorodé chápání pojmu smíšeného volebního systému v průběhu historie, jeho současnou obecnou definici a typologii. V knize jsou dále představeny faktory ovlivňující smíšený volební systém. Nechybí ani konkrétní příklady zemí, které používají nebo používaly smíšený volební systém, přičemž u každé je představena podoba smíšeného volebního systému, její vliv na stranický systém a přehled výsledků voleb.

První souhrnná publikace o politickém systému České republiky obsahuje analýzu všech základních oblastí významných pro fungování politického života i řadu důležitých faktografických údajů vztahujících se k českému politickému životu.

Kniha se soustředí na tři politické systémy komunistického typu, které existovaly v období od konce druhé světové války do zániku bipolárního uspořádání světa. Předmětem analýzy tak jsou Rumunsko a specifický režim, který v něm nastolil Nicolae Ceauşescu, poválečná Albánie v čele s Enverem Hodžou a také Jugoslávie, personalizovaná Josipem Brozem Titem. Všechny tyto země prošly v posledním století velmi dynamickým a bouřlivým historickým vývojem a nakonec prožily obtížný přechod k demokracii, který pozměnil i obraz bývalých komunistických vůdců. Publikace se vedle historické linky zaměřuje především na specifika tří balkánských komunistických režimů z několika různých úhlů pohledu.

Publikace je produktem přípravy studijního programu politologie na ZČU v Plzni a všichni autoři, kteří do knihy přispěli svými texty, se podíleli na jeho přípravě. Publikace je vhodná nejen pro pracovníky a studenty politologie a příbuzných oborů v rámci všech českých vysokých škol, ale i pro zájemce z neakademického prostředí, především zástupce médií, pracovníky státní správy a samosprávy a také samotné politiky a všechny ty, kteří mají co do činění s politikou nebo se o politiku jen zajímají. Kniha je napsána jazykem přísupným všem, včetně laické veřejnosti.

Tento sborník je výstupním materiálem z Výroční konference Česko-německého diskusního fóra, jež byla věnována problematice subsidiarity. Cílem tohoto setkání bylo rozvinout diskuzi a představit tento fenomén v kontextu česko- německých vztahů, které představují jeden z nejcitlivějších bodů v novodobé české historii. Publikace zahrnuje příspěvky jednotlivých panelistů. První panel byl věnován historicko-ideovým perspektivám sledovaného jevu druhý panel byl věnován organizacím participujícím na česko-německé spolupráci.Zaměření třetího panelu odpovídalo aktuálním problémům souvisejícím se členstvím obou zainteresovaných zemí v Evropské unii.

Zentrales Thema dieses Bandes Imaginäre Räume in Zentraleuropa sind die Selbst- und Fremdbilder, die politische kulturelle Eliten in der Geschichtsschreibung ihrer Länder entwerfen. Die Autoren der insgesamt zehn Aufsätze tauchen in den nationalen Symbolhaushalt zentraleuropäischer Staaten und Regionen ein. Sie legen dar, wie fluid wechselseitige Geschichtsvorstellungen sind und wie kulturelle Transfers stattfinden, durch die historische Identitäten dekonstruiert und wieder rekonstruiert werden. Die Beispiele stammen aus Tschechien, der Slowakei, Ungarn, Österreich, Slowenien und ausgewählten transnationalen Grenzregionen in Zentraleuropa.

Cílem knihy je nabídnout komplexní komparativní analýzu vývoje, současné podoby a hlavních charakteristik stranických systémů v deseti zemích středovýchodní Evropy (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko), které vstoupily do EU v rámci tzv. východního rozšíření, a dále Chorvatska, které přistoupilo k EU v polovině roku 2013. Autoři se zabývají tradicemi stranického pluralismu před nástupem komunistických režimů, stranictvím v době komunistických režimů, vazbami mezi politickými stranami a společností, stranickými systémy současnosti, problematikou konfliktních linií a v neposlední řadě vládní performancí politických stran. Kniha poslouží nejen odborníkům na danou problematiku z řad politologů, ale také zájemcům věnujícím se příbuzným disciplínám a studentům.

Již dvě století jsou středoevropská vzájemnost a spolupráce jedním z významných témat politických debat a také odborných analýz jak v tomto regionu, tak i za jeho hranicemi. Kniha v první části sleduje vývoj středoevropské spolupráce před rokem 1989, ve druhé se pak zaměřuje na analýzu jejích hlavních institucionálních rámců. Visegrádská skupina je tak konfrontována s alternativními projekty středoevropské spolupráce – rakouským konceptem strategického, resp. regionálního partnerství, česko-rakousko- slovenským projektem Slavkovského trojúhelníku, polsko-chorvatskou iniciativou Trojmoří a také makroregionální strategií Evropské unie pro Podunají. Autoři se zaměřují jak na vývoj a perspektivy těchto projektů, tak i na jejich vzájemné soupeření či naopak prolínání.

Kniha si klade za cíl postihnout a analyticky využít nejnovější trendy v rámci tohoto dynamického podoboru politologie. S využitím multidisciplinárních a transdisciplinárních přístupů se autoři zaměřují na klíčová témata, jež tvoří jádro sou-dobé politologie. Postupně jsou tak představeny a analyzovány politické ideologie, systémy vládnutí, státnost, regionalismus, reprezentace zájmů, političtí aktéři, volební systémy, ústavní inženýrství a v neposlední řadě politická komunikace. Analýza je přitom založena na prolínání témat různými kapitolami tak, abychom zkoumané fenomény prezentovali v rámci celku. Velkou výzvou pro naši analýzu je „hybridizace“, spočívající v rozvolňování charakteristik či hranic mezi jednotlivými případy a typy. Klasické definice politických režimů, politických stran apod. jsou tak podrobeny falzifikaci a analýze založené na hledání nástrojů k překonání „nejasností“ spojených s přibývajícím počtem případů a rozostřováním hra-nic. Další výzvou k analýze jsou témata, jež se na úkor „tradičních“ nově etablují a u nichž pozorujeme posilující trend. K takovým dozajista patří politická komunikace, ale také stále zpřesňovaná analýza voleb.

Kniha se zaměřuje na marginální téma v politologickém výzkumu, a to studium politiky nejmenších evropských států s demokratickými formami vlády. Tento přístup může odhalit důležité aspekty a vztahy, které zůstávají v komparativní analýze větších států opomíjeny. Při zkoumání politiky malých států je důležité brát v úvahu jak prvky charakteristické pro suverénní státy (vnitřní i zahraniční politika), tak atributy typické pro komunální či regionální úroveň. Toto propojení různých rovin činí analýzu těchto států zajímavou a relevantní. Publikace je určena akademické veřejnosti se zájmem o komparativní politologii, politickou geografii a netypické aktéry v mezinárodním systému. Díky bohatému faktografickému obsahu jednotlivých případových studií je kniha doporučitelná i pro čtenáře zajímající se o historii, kulturu a politiku nejmenších evropských států. Tyto země, jejichž historické a politické formování bylo ovlivněno vývojem celého evropského kontinentu, představují unikátní relikty, což z nich činí fascinující objekty z pohledu politické vědy.

Práce "Evropa národů, patriotů a integrace" hledá odpověď na otázku Jaká je Evropa?, definovanou v souvislosti s integračním potenciálem starého kontinentu.

Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků "konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády a některým specifikům slovinského politického systému (veto konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.).

Evropeizační procesy se v souvislosti s prohlubováním evropského integračního procesu a rozšiřováním Evropské unie po roce 1990 staly významným tématem politologického výzkumu. Předkládaná kniha se soustředila na otázku hloubky a kvality evropeizace politických stran v deseti tzv. postkomunistických zemích středovýchodní Evropy, které k Unii přistoupily v roce 2004, resp. 2007. S využitím konceptu evropeizace politických stran Roberta Ladrecha a některých východisek teorie voleb druhého řádu ve zkoumaných zemích se náš výzkum na půdorysu voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 soustředí na tři základní aspekty – programatické aspekty, organizační aspekty a změny formátu a mechaniky domácích stranických systémů. Volby do Evropského parlamentu jsou v jednotlivých studiích začleněny do širšího komparativního rámce jak s prvními volbami do téhož tělesa ve zkoumaných zemích (2004 nebo 2007), tak s národními volbami.

Komunistická ideologie a její utopický charakter se na přelomu 19. a 20. století staly pro velkou část levicové kulturní scény v českých zemích ideálem, k němuž se představitelé levicové kultury přihlásili jak v deklarativní rovině, tak umělecky. Předkládaná kniha mapuje vývoj levicové kulturní scény v českých zemích od přelomu 19. a 20. století až po rozkol na kulturní levici v roce 1938. Kniha představuje všechny zásadní proudy a osobnosti meziválečné kulturní levice, proměny vzájemných vztahů mezi jednotlivými skupinami i postoj jednotlivých vedení meziválečné KSČ k představitelům kulturní a umělecké levice. Symbolicky knihu uzavírá popis sporu mezi surrealisty a KSČ, jehož důsledkem byl jasný příklon komunistů k socialistickému realismu.