Igor Lukeš Boeken

This text studies the impact of the Munich Agreement and the Czechoslovak-German crisis from previously neglected perspectives and celebrates the post-Cold War openness by bringing in new evidence from hitherto inaccessible archives.

Historická práce profesora Bostonské univerzity se zabývá kořeny a směry Benešovy zahraniční politiky od konce první světové války až do mnichovské právního uznání stejně jako nesnáze dohody v roce 1938. Lukeš podrobně dokládá počátky československé politiky vůči nově vzniklému sovětskému Rusku a důsledky jeho pozdějšího středoevropského státu a Benešovy zahraniční politiky v mantinelech daných aktivním ruský přístupem a poněkud apatickým postojem Západu. Zabývá se Benešovou rolí v tzv. Tuchačevského aféře, reakcí jednotlivých politických seskupení po anšlusu Rakouska, atmosférou kolem částečné mobilizace v květnu 1938, jakož i různými aspekty politiky spojenců a Sovětského svazu před mnichovskou dohodou. Lukešova práce je ve skutečnosti dokumentem o vzestupu a pádu nezávislého Československa. Práce vychází v novém vydání u příležitosti osmdesátého výročí mnichovských událostí s předmluvou velvyslance USA Normana Eisena (překlad: Martin Pokorný).

Nová kniha Igora Lukeše podrobně dokumentuje aktivity a pasivitu americké ambasády, Vojenské mise a CIA v Praze v letech 1945–1948. Hlavním tématem je zkoumání neúspěchu Američanů v poválečném Československu, které považovali za test svých vztahů se Stalinovým SSSR. Autor se ptá, zda za to může především jejich selhání, nebo selhání československé společnosti, traumatizované Mnichovem a strachem z nacistické okupace. Zajímá ho, proč československá veřejnost, která měla pozitivní vztah k USA, tak rychle podlehla stalinizaci a jaké chyby americké politiky k tomu přispěly. Lukeš se vrací do roku 1938 a během druhé světové války zkoumá dopady mnichovského traumatu a československo-sovětské smlouvy. Zmiňuje také důsledky amerického rozhodnutí nechat osvobození Prahy na Sovětech, což utvrdilo veřejnost v mylném přesvědčení o opakování Mnichova. Autor kriticky hodnotí diplomatické a zpravodajské aktivity Američanů, zejména amatérismus amerického velvyslance Laurence Steinhardta, který zanedbával své povinnosti. Lukešovo zpracování postav jako Charlese Kateka, Kurta Tauba a dalších představitelů v poválečném Československu je v české historiografii unikátní a přináší cenné pohledy na tuto klíčovou dobu.

Igor Lukeš ve svých textech nabízí dva póly svého pohledu – historii a politiku. Studuje české dějiny 20. století s jejich katastrofami a mýty a dnešní politické problémy u nás, ve Spojených státech, Rusku a v globální rovině. Vychází z toho, že z dějin můžeme čerpat poučení. Historie se sice neopakuje, ale při dostatečně kritickém a hodnotově založeném pohledu můžeme odhalit vlastní chyby a stereotypy, nalézt paralely mezi současností a minulostí, které nejsou na první pohled zjevné. Lukeš nezastírá, že je aktivním obhájcem a stoupencem západních liberálních hodnot, jako je svobodomyslnost, tolerance, úcta k pravdě, respekt k druhým, slušnost a lidskost, a neváhá jasně pojmenovat počínání těch politiků a veřejných činitelů, kteří otevřeně a bezostyšně lžou, popírají fakta a vytvářejí tak „dobu postfaktickou“. Kniha je výborem z autorových historických esejů, politických komentářů a úvah o současném světě z let 2004–2021. Tematicky jsou texty rozděleny do několika oblastí, v nichž autor mapuje éru Obamova a Trumpova prezidentství, putinovské Rusko, českou státnost, studenou válku, tajné služby a politické ideje. Vedle poznání a kritických postřehů přináší četba díky autorovu stylu a nasazení také značný čtenářský a emocionální zážitek.

Jak se proměnil prostor svobody v naší zemi za posledních třicet let? Jaký je stav společenské a osobní svobody? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života reflektuje „prostor svobody“ v současné české společnosti. Účastníci mají blízký vztah k demokratizaci státu, někteří se na ní přímo podíleli. Mezi nimi jsou disidenti a politici jako Luboš Dobrovský a Petr Pithart, novinář Aleš Palán, ústavní právník Jan Kysela, profesor historie Igor Lukeš, aktivista Šimon Pánek, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, historik Timothy Snyder a dokumentaristka Olga Sommerová. Přírodovědec a kněz Marek Orko Vácha se zaměřuje na lékařskou etiku a otázky svobody, zatímco Michael Žantovský, zakládající člen Občanského fóra, byl poradcem prezidenta Václava Havla. Rozhovory se uskutečnily u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, přímého nástupce samizdatové edice. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha je doplněna bohatým fotografickým materiálem.