Franco Cardini is een Italiaanse historicus gespecialiseerd in de Middeleeuwen. Zijn werk duikt in een diepgaand begrip van dit tijdperk en biedt lezers een boeiend perspectief op de complexiteit ervan. Cardini's wetenschappelijke nauwkeurigheid en zijn vermogen om het verleden tot leven te brengen, maken zijn geschriften van onschatbare waarde voor wie geïnteresseerd is in de middeleeuwse geschiedenis.
The Chapel of the Magi in Palazzo Medici is one of those places in Italy in which history and art combine to bear witness to the past in a way that is absolutely exceptional. In this case it is a period in the past that has been extraordinarily celebrated, studied and loved, so as to achieve an almost mythic status: the age of the
Franco Cardini, a renowned professor of Medieval history at the University of Florence, explores the intricate tapestry of the Middle Ages, delving into its cultural, social, and political dimensions. His expertise offers readers a profound understanding of the era's complexities, illuminating how historical narratives shape our perception of the past. Through his insights, Cardini invites a deeper appreciation for the Middle Ages and its lasting impact on contemporary society.
Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.
Životopis sv. Františka z Assisi, v němž mu autor klade otázku, již světci položil jeho drahý spolubratr Masseo z Marignana: „Proč právě ty?“ v naději, že, ač neodpoví bratru Masseovi, odpoví snad na otázky čtenáři své knihy. Hodnocení a interpretace souboru Františkových životních příběhů, spisů a protikladných pramenů, které se k jeho životopisu nějakým způsobem vztahují a zaznamenávají řadu jeho skutků a výroků, které autor uvádí jako názvy kapitol této knihy. Autor ověřuje chronologii těchto epizod v alespoň hypotetické rovině, prostřednictvím nepřímých zkoumání u nejistých, je seřazuje podle doměnek, které se zdají nejautentičtější, opírá se prameny historické, filologické a výtvarné. Různé informační zdroje jsou uvedeny ve zkrácené citaci na konci každé kapitoly.... celý text
Jeruzalém je pro poutníky z celého světa svatým městem už po dva tisíce let a věřící tří nejvýznamnějších monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a islámu –, s ním spojují nejdůležitější události a momenty svých dějin. Postihnout komplikované dějiny Jeruzaléma plné rozporů, konfl iktů a hlubokých teologicko-politických sporů je proto velmi nelehký úkol. Italskému historikovi Francovi Cardinimu (vyučujícímu na Instituto Italiano di Scienze Umane ve Florencii, někdejšímu řediteli na École des Hautes Études en Sciences Sociales v Paříži a vědeckému pracovníkovi na Harvardově univerzitě) se však podařilo sepsat vysoce erudovanou, výstižnou a zároveň velice čtivou publikaci určenou jak odbornému publiku, tak i běžným čtenářům. Vzhledem k tomu, že Cardini se nevyhýbá ani nelehké a nejisté současnosti (dovedené do roku 2012) a obtížné budoucnosti neofi ciálního hlavního města dnešního státu Izrael, poskytuje jeho monografi e velice komplexní nástin jeruzalémských dějin.
Che cos'è, che cosa era mai quell'insolito prisma ottagonale di pietra, alto e solitario su un colle della Murgia pugliese? Una reggia, un monumento, un luogo di culto? L'appassionante enigma di Castel Del Monte sembra fare tutt'uno con la personalità enigmatica di colui che lo fece costruire, Federico II: imperatore cristiano, illuminista ante litteram, tiranno politico e legislatore egalitario, cultore delle scienze e dei segreti della natura. A questo va aggiunto che Federico II ebbe un ruolo forse decisivo nel distacco della vicenda dell'Italia meridionale da quella del resto della penisola. Un filo rosso collega infatti la sua politica ipercentralista, con la sua splendida architettura castellana, e la mancata presenza di un'autonomia urbana nel Mezzogiorno, matrice della futura diversità del Sud. Proprio per questo appare tanto più singolare la trasfigurazione che del sovrano svevo fu fatta nel secolo scorso da certa storiografia e cultura rinascimentali. Il sire ghibellino fu allora dipinto come il primo che avesse sognato l'unità della penisola, l'antesignano di tutti i patriottismi italiani, primo ritratto nella galleria dei padri della patria.
Nonostante crociate e guerricciole, scorrerie di pirati, saccheggi e tratta di schiavi, nonostante Lepanto e l’assedio di Vienna, la verità è che con l’Islam abbiamo sempre commerciato bene e avuto, in sostanza, buoni rapporti. In tempi diversi si è sovrapposto un malinteso, dagli esiti spaventosi per l’una e l’altra parte. È la tesi originale di Franco Cardini. Mario Baudino, (“La Stampa”) Franco Cardini ricostruisce il lungo malinteso che ha segnato le relazioni fra Islam e Europa, ritessendo i fili della memoria e facendo piazza pulita di menzogne e pregiudizi. (“Il Venerdì di Repubblica”) Che fare di fronte al secolare impatto fra le due culture, carico di minacciosi scenari? Capire. Ci aiuta Franco Cardini con un libro agile e vivo. Leo Lestingi, (“La Gazzetta del Mezzogiorno”) Il volume di Franco Cardini è un punto di riferimento ineludibile, un raro lavoro che riesce a sintetizzare in un preciso quadro d’insieme la storia del rapporto fra cristiani e musulmani. (“Medioevo”)
Italský historik Franco Cardini, známý i českým čtenářům (ve Vyšehradu vyšla jeho monografie o svatém Františkovi z Assisi) se v řadě svých textů publikovaných na blogu zamýšlí nad nejpalčivějšími problémy dneška, jako je vzestup Islámského státu a jeho vůdce, který se prohlásil novým chalífou, hlavou všech muslimů. Odborník na středověké dějiny a na dějiny islámu hledá hlubší souvislosti vzestupu Islámského státu a nachází je jak ve vlastních dějinách islámského světa, tak v pokrytectví a chybné politice Západu, které vzestup nejradikálnějších forem islamismu mnohdy podporovaly. V úvahách, které mají formu deníkových zápisů, můžeme sledovat historikovo myšlení, které propojuje aktuální události a jejich kořeny v historii velmi vzdálené i novější. Věnuje se například místu, které v historické zkušenosti a imaginaci muslimského světa zaujímá Palestina a Jeruzalém, a jak vzestup islámského radikalismu souvisí s izraelsko-palestinským konfliktem. Kniha Franka Cardiniho je bohatým zdrojem podnětů k hlubšímu přemýšlení o souvislostech toho, co celý svět každý den s hrůzou sleduje v médiích.
