Max Scheler was een Duitse fenomenologische filosoof, bekend om zijn werk op het gebied van ethiek en filosofische antropologie. Hij ontwikkelde de fenomenologische methode van Edmund Husserl verder en werd geroemd als een van de meest invloedrijke filosofische krachten van zijn tijd in Europa. Schelers geschriften verkenden een breed scala aan onderwerpen, waaronder emoties en waarden, en inspireerden latere generaties denkers. Zijn impact op de filosofie is onmiskenbaar en zijn ideeën resoneren nog steeds.
Max Ferdinand Scheler (1874 - 1928), Philosoph, Anthropologe und Soziologe, bekannt für seine Ideen für eine grundlegende und umfassende "Philosophische Anthropologie", veröffentlichte 1915 die hier in zwei Bänden vorliegende Aufsatzsammlung zu allgemeinphilosophischen Fragen auf der Grundlage der von Scheler entwickelten "Wertethik". Nachdruck der Originalausgabe.
In 1964, Astrid Kirchherr and Max Scheler travelled to England to photograph The Beatles as they prepared to star in their first feature film, 'A Hard Day's Night'. A stunning collection of images, 'Yesterday' is a fascinating record of the world's first supergroup.
V překladu a s úvodní studií brněnského docenta filosofie Ivana Hodovského se do rukou našich čtenářů dostává dosud u nás nepřeložené pozdní dílo význačného německého filosofa meziválečného období Filosofický pohled na svět, doplněné o několik studií především z oblasti sociální filosofie. Jedna z nich zaujme českého čtenáře především, neboť v ní se M. Scheler zabývá rozborem právě vyšlého díla T. G. Masaryka Rusko a Evropa. Scheler náleží spolu s Husserlem a Heideggerem k trojici nejvýznačnějších německých myslitelů své doby a ve srovnání s nimi vyznačuje se jeho myšlení silným vlivem náboženství a zaměřením na problémy filosofické antropologie.
Das Werk, dessen erster Band hiermit der Offentlichkeit ubergeben wird, enthalt Abhandlungen und Studien, die im wesentlichen Problemen der Ethik und Religionsphilosophie gewidmet sind. Der Gesamttitel Vom Ewigen im Menschen soll andeuten, dass der Verfasser aufrichtig bemuht ist, seinen geistigen Blick zu erheben uber die Sturme und Gischte dieser Zeit - in eine reinere Atmosphare, und ihn zu richten auf das im Menschen, wodurch er Mensch ist, das heisst, wodurch er am Ewigen teil hat." Der Verlag der Wissenschaften verlegt historische Literatur bekannter und unbekannter wissenschaftlicher Autoren. Dem interessierten Leser werden so teilweise langst nicht mehr verlegte Werke wieder zugangig gemacht. Dieses Buch vom Ewigen im Menschen ist ein unveranderter, hochwertiger Nachdruck der Originalausgabe von 1921. Der vorliegende erste Band stellt die religiosen Erneuerungen dar.
1. O sensie cierpienia2. O zdradzie radości3. Śmierć i dalsze życie- Zanikanie wiary w dalsze życie osoby- I. Istota i teoria poznania śmierci- II. Dalsze życie- Typy filozoficznej wiary w dalsze trwanie osobowe
K rehabilitaci ctnosti – K ideji člověka – O studu a pocitu studu
Niniejsza praca powstała w rozległym kontekście badań, które zmierzały do tego, aby etyce filozoficznej dać fenomenologiczną podstawę. Autor chciałby, aby to niewielkie dzieło było przykładem tego, w jaki sposób można prowadzić badania nad fenomenami życia emocjonalnego ...
Bekanntlich verdanken wir Nietzsche die Entdeckung der emotiven Funktion des Ressentiments, das nach ihm eine konstitutive Rolle im moralischen Leben des Menschen spielen soll. Nietzsche hat aber keine eingehende Analyse des Ressentiments gegeben. In der 1912 erstmals erschienenen und von Nietzsche beeinflussten Abhandlung "Das Ressentiment im Aufbau der Moralen" erwies sich Scheler als ebenso kritischer wie scharfsinniger Analytiker der Formen des emotionalen Lebens in der modernen Gesellschaft.
Čtyři původně samostatné eseje (Láska a poznání, Ordo amoris, O smyslu utrpení, Smrt a život po smrti), z nichž je tato knížka složena, vznikaly nebo byly poprvé vydány mezi roky 1913–1917. Autor se noří do souvislostí mezi láskou a poznáváním, vyhlašuje „ordo amoris“ za jádro světového řádu, snaží se vyslovit smysl utrpení, které člověk ve světě zakouší, a rozebírá pojetí lidské konečnosti a kontinuity bytí za účasti náboženské víry. 33-344-71
Představitel filosofické antropologie a fenomenologické filosofie se snaží dobrat toho, co tvoří podstatné stránky nejen lidské bytosti, ale bytí vůbec. Na rozdíl od svého učitele E. Husserla, u něhož podstaty jsou očistěné fenomény, považuje fenomén za způsob projevu absolutna. Člověk jepovolán realizovat rozumem pochopitelné, hodnotné, v sobě samém nerozpolcené universum. Spis se zabývá ideami ordo amoris a lásky k bytí, dále aktivním úsilím našeho centra bytí o ideální požadavek deitatis. Ukazuje, že fyziologický a psychický proces se liší pouze fenomenálně, že jsou amechanické, teleoklinní a na celistvost zaměřené.
Scheler startet in diesem Buch einen Versuch der Grundlegung eines ethischen Personalismus. Nachdruck des Originals von 1921.
Diesem äußerlich unscheinbaren aber geistesgeschichtlich wichtigen Büchlein liegt ein mehrstündiger mündlicher Vortrag zugrunde, den Max Scheler gegen Ende der 1920er-Jahre auf einer Konferenz gehalten hat.
