Vlastimil Vondruška Boeken

Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava. Přikloní se na stranu císaře a konečně získá definitivní potvrzení královské koruny Zlatou bulou sicilskou. V té době se malý Václav octne po jeho boku a učí se vládnout. Po smrti svého otce je i on korunován českým králem, ale je přesvědčený, že vládnout musí jinak. Začne budovat okázalý královský dvůr, obklopí se rytíři a umělci. Jeho politickým snem je získat rakouské země, s nimiž po celé desetiletí válčí, a když své plány konečně završí sňatkem svého nejstaršího syna, jeho syn Vladislav umírá.

Velký král Přemysl Otakar I. První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, rozvráceném rodovými spory, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Postupně upevňuje moc, získává zahraniční spojence a za pomoc císaři získává královskou korunu. Dostane se do sporu s církví, je dán pražským biskupem do klatby, ale dosáhne smíru s církví a vojensky vpadne do rakouských zemí. Jeho politické úspěchy otevírají cestu českému království mezi evropské velmoci 13. století.

Druhý díl románové fresky začíná příchodem kralevice Karla do Čech a končí smrtí jeho otce Jana Lucemburského u Kresčaku. Celé 14. století je jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše, ale aspirovala i na to, aby se stala „druhým Římem“ křesťanstva. Složitý zápas panovníků o vládu doma i v zahraničí se prolíná se snahou severočeské a jihočeské šlechty upevnit otřesené postavení českých zemí a chránit stavovské výsady šlechty.

První tři díly rozsáhlé ságy Vlastimila Vondrušky zachycují vzestup českého království za vlády Přemyslovců. Autor propojuje historická fakta s živými příběhy lidí, kteří stáli u zrodu středověkého státu. Sledujeme mocenské boje, sňatky i zrady, které formovaly české dějiny. Dílo vyniká čtivostí, historickou přesností a schopností přiblížit dávnou dobu srozumitelně a poutavě.

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době, kdy král Václav I. realizuje svůj politický sen - prostřednictvím sňatku svého prvorozeného syna Vladislava ovládnout rakouské země. Jenže Vladislav umírá a následníkem trůnu se stane mladší bratr Přemysl. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se oženit s Markétou Babenberskou. Stává se nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp. Je však více rytířem než diplomatem a podcení volbu nového římského krále, jímž se stane zdánlivě neškodný Rudolf Habsburský. V bitvě na Moravském poli s ním Přemysl II. Otakar prohraje a padne.

Lexikon historie. Již čtvrtý díl ojedinělého projektu známého historika a oblíbeného spisovatele, který představuje život v českých zemích od doby knížecí až do konce feudalismu.

Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy zajímavých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i císařskými úředníky a kněžími. Leopold Heřman, majitel Falknovské hutě, je uznávaný a bohatý sklářský podnikatel, ale to mu nestačí. Kvůli ctižádostivé manželce Marii usiluje o povýšení mezi urozené rody. Neshody s mladšími sourozenci se prohlubují. V Haidě vznikají sklářské kompanie, které začnou Falknovské huti zdatně konkurovat. Jedním ze zakladatelů nové obchodní společnosti se stane i jeho bratr Matyáš. Bratr Johann ve službách hraběte Gallase buduje plátenickou manufakturu. Pomoc najde u sestry Hedviky, která prožije další velké životní zklamání. Mračna se ovšem stahují nejen nad rodem Heřmanů, ale nad celou habsburskou monarchií.

Závěrečný díl tetralogie, kterou končí vyprávění o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II. Otakara, pokračuje vládou krále Václava II. a končí vraždou jeho syna Václava III. Král Václav II. byl nesmírně zajímavou osobností, v dějinách možná trochu nedoceněnou. Právě za jeho vlády se vytvořil model stavovského státu s přesnou dělbou odpovědnosti mezi panovníkem a šlechtou. On sám byl ovšem v duši umělcem, sám vynikající minesengr, ale také muž známý svou erotickou náruživostí. Jeho doba je dobou dvorských intrik, zápasu mezi šlechtou, dobou nástupu měst. Právě na přelomu 13. a 14. století se dotvořila tvář středověkých Čech, na níž už Lucemburkové mnoho nezměnili. Stejně jako v předchozích dílech se děj románu odehrává na širokém prostoru celé křesťanské Evropy, v ději vystupují všichni členové přemyslovského rodu a rovněž významné osobnosti té doby.