Jarmila Víšková Boeken

Román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost, … Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho různých profesí u cirkusu. Později bylo upraveno do televizního seriálu. 15. vyd.

Publicistika z let 1957–1981. Vybral a uspořádal Jan Šulc.

Autor se tu s potěšením nostalgicky rozhlíží krajem vypínajícím se "703 m nad hladinou mořskou", dopřává si cestu na zříceninu hradu Plž a minerální vodu Bič, jejímž léčivým účinkům časem uvěříme. Protagonisté příběhu, osudem pronásledovaný Šimon Tatrmuž, majitel vyhlášeného hostince, a jeho "hříšná" žena Božena Kášová, provd. Mertensová, ovd. Tatrmužová, prchající "za hlasem svého srdce", jsou typické postavy s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého mikrosvěta.

První dva díly světoznámého humoristického románu z první světové války: Díl první - V zázemí. Díl druhý - Na frontě.

První svazek pamětí básníka a historika Zdeňka Kalisty (1900-1982) evokuje autorovo dětství, školní léta a gymnazijní a vysokoškolská studia. Zralý muž si zpřítomňuje cesty svého mládí. Už tenkrát se rodila duchovní výbava, která ho prováděla pozdějšími těžkými konflikty. Aby tento význam vynikl, vyšel druhý svazek Kalistovy knihy před prvním.

Svazek přináší jednak groteskní povídku Hedvika a Ludvík (poprvé vyšla r. 1931) v níž se karikují „rodinné tradice“ maloměstské rodiny, a jednak soubor povídek Pan Selichar se osvobodil (z r. 1933, resp. z r. 1928, kdy vyšel pod názvem Bez místa a se stejnojmennou úvodní povídkou místo pozdější a dnešní úvodní Pan Selichar se osvobodil). Tento soubor představuje řadu humorných příběhů, které již ve jménech naznačují, že jde většinou o židovské nebo obchodní prostředí, a které mnohdy přecházejí až do anekdotické polohy.

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává.

Autor, který se tažení legií osobně zúčastnil, se snaží přiblížit život legionářů z kladných i záporných stránek. Prózy oscilují mezi reportáží a kronikářským záznamem a Langerovi se v nich podařilo ztvárnit osud československých legionářů v nepřikrášlené podobě, zdůraznit jejich neokázalé hrdinství, ale také vylíčit osudy místních obyvatel a plasticky vykreslit prostředí, v němž probíhaly legionářské boje.

Prvních patnáct kapitol o osudech dobrého vojáka Švejka. První kapitola - Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války...15. kapitola - Katastrofa.

The acclaimed novel We Were a Handful is the humorous story of five small-town boys. In 1943 during one of the lowest points of his life – as he awaited his deportation to Theresienstadt – Karel Poláček recalled his youth, inviting readers to see the world through the eyes of a child. Written as a first-person narrative from one of the boys, the natural humor of the material is intensified by the language of the narrator as he attempts a grandiose tone to satirize and celebrate the people of his town. Poláček masterfully avoids the clichés of childhood naïveté as he weaves his tales of adventures, battles with the boys from a neighboring village, and first love – as well as the clash between the fantastic world of children and the prosaic world of adults. With We Were a Handful Karel Poláček beautifully portrays the world of a child from a Jewish family on the eve of tragedy. „Conveys how humour can deal with tragedy… There is actually a lot of humanity in it.

Cestopisné fejetony z dvouměsíční cesty autora za slunnou oblohou a klasickou výtvarnou kulturou jsou nabity kulturně historickými podněty, narážkami, suverénní hrou s ironií a jazykovým humorem. Čapek zde nenuceně přechází od věcí trvalých k okamžitým dojmům, střídá detaily a žánrové obrázky, konfrontuje nejslavnější památky s momentkami z ulice. Mistrně kombinuje názory poučeného cestovatele s výkladem jakoby naivním. Výsledkem je jeden z nejosobitějších pohledů na Itálii. Doporučená školní četba.

Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život.

Formou populární rozsáhlé kroniky z let, která předcházela revolučnímu roku 1848 i roku 1848 samotného, líčí autor změny v okolních státech i v Rakousku-Uhersku.

ze života Antonína Zemana, otce Antala Staška a děda Ivana Olbrachta