Milan Mysliveček Boeken

Encyklopedie rodů a erbů v zemích Koruny české. Kniha Velký erbovník autora Milana Myslivečka vychází vlastně již v třetím vydání - tentokrát ale v podstatně zvětšeném rozsahu, který vedl nakonec k rozdělení do dvou dílů, a v plnobarevném provedení, které umožnilo umístit vyobrazení erbů přímo k příslušným pasážím textové části. Publikace soustřeďuje základní informace o šlechtických rodech žijících na území Českého království a o jejich erbech. Zahrnuje více jak 5 tisíc rodů. Jednotlivé rody jsou abecedně encyklopedicky řazeny s odkazy na příbuzné rody či figury (erbovní znamení). Přehledu figur je navíc vyhrazena samostatná kapitola v úvodu knihy. Z četných archivních a knižních pramenů zde defilují rody od panovnických a nejstarších, až po zcela zapomenuté nebo naopak nobilitované až ve 20. století. Bohatě ilustrovaný Velký erbovník je nejrozsáhlejší encyklopedické dílo svého druhu v Česku a najde jistě příznivce jak v řadách odborníků, tak i mezi všemi, kdo se zajímají o českou historii a vlastivědu.

Druhé pokračování encyklopedie legend o českých hradech a tvrzích.

Čtvrtý díl obrázkového místopisu je věnován jižním Čechám. Autor popisuje úsek od Písku, Bechyně a Tábora až k Pelhřimovu, dále Vodňany, Týn nad Vltavou, Třeboňsko, Jindřichohradecko, Český Krumlov, Budějovicko, Nové Hrady a kraj až k Rožmberku. Kniha má stejné uspořádání jako předchozí díly - nejdříve barevné schématické mapky jednotlivých oblastí kraje i s vyznačenými památkami a pak již následuje vlatní text doplněný množstvím starých obrázků, nákresů, kreseb, fotografií i vyobrazení městských a šlechtických erbů. Popis je velice podrobný, doplněný ještě různými citáty, místními pověstmi a legendami - což vše dotváří celkový nostalgický půvab knihy.

Půvabný místopis Čech zahrnuje ve 2. díle oblast západních Čech a českého severozápadu (Plzeňsko, Chomutovsko, Krušné hory, Žatecko...). Spolu s reprinty starých ilustrací, erbů a dokumentů předkládá autor veřejnosti místopis široké oblasti českého západu a severozápadu s cílem všímat si kromě všeobecně známých míst i opomíjených oblastí či jednotlivostí, které stojí neprávem stranou zájmu. Svým zaměřením se jedná o dílo všeobecně kulturně-osvětové, poskytující poučení, zábavu i potěšení.

Krajina Bavorska zahrnuje architektonické symboly dějin, propojené pomyslnou cestou, která vypráví o minulosti prostřednictvím velkolepých obranných rezidenčních staveb, dominujících krajině i městům. Pevnosti, hrady a zámky jsou jednou z cest, jak vyprávět o dějinách Bavorska.

Encyklopedie rodů a erbů v zemích Koruny české. Kniha Velký erbovník autora Milana Myslivečka vychází vlastně již v třetím vydání - tentokrát ale v podstatně zvětšeném rozsahu, který vedl nakonec k rozdělení do dvou dílů, a v plnobarevném provedení, které umožnilo umístit vyobrazení erbů přímo k příslušným pasážím textové části. Publikace soustřeďuje základní informace o šlechtických rodech žijících na území Českého království a o jejich erbech. Zahrnuje více jak 5 tisíc rodů. Jednotlivé rody jsou abecedně encyklopedicky řazeny s odkazy na příbuzné rody či figury (erbovní znamení). Přehledu figur je navíc vyhrazena samostatná kapitola v úvodu knihy. Z četných archivních a knižních pramenů zde defilují rody od panovnických a nejstarších, až po zcela zapomenuté nebo naopak nobilitované až ve 20. století. Bohatě ilustrovaný Velký erbovník je nejrozsáhlejší encyklopedické dílo svého druhu v Česku a najde jistě příznivce jak v řadách odborníků, tak i mezi všemi, kdo se zajímají o českou historii a vlastivědu.

Díl Erbovní mapy nás zavede do prosluněného kraje jižní Moravy, kde se setkáme s hrady, zámky a tvrzemi. Nad řekou Oslavou se tyčí náměšťský zámek, původně gotický hrad, přestavěný renesančně pány ze Žerotína, kteří podporovali Jednotu bratrskou a přispěli k tisku Bible Kralické v nedalekých Kralicích. Znak Náměště nad Oslavou vychází z erbu Werdenberků, kteří zámek přebudovali v barokním stylu. V blízkosti leží město Rosice, jehož znak nese symbol dávné vrchnosti, štiku z erbu Hechtů. Moravská metropole Brno dominuje vrch s hradním Špilberkem, známým svým vězením. Pánové z Lipé ovládali krajinu mezi řekami Jihlavou a Rokytnou, přičemž Moravský Krumlov byl jedním z jejich významných sídel, které ztratili v pobělohorských konfiskacích. Lichtensteinové získali panství v roce 1625 a vlastnili část jižního Moravského pomezí s honosnými zámky Valticemi a Lednicí až do roku 1945. Mikulov, s erbem Ditrichsteinů, dokládá dlouhou vládu tohoto rodu. Po Bílé hoře se pod vedením kardinála Františka z Ditrichsteina panství ještě rozrostlo. Knížecí rody Ditrichsteinů a Lichtensteinů zanechaly výrazné stopy v podobě stavebních památek, které jsou zachyceny v této knize, jež graficky mapuje a pomocí erbů přibližuje bohatství starých šlechtických a církevních sídel.

Soubor Erbovních map od Milana Myslivečka systematicky zaznamenává jednotlivá historická sídla a představuje pomocí erbů jejich stavebníky a významné majitele z řad šlechty či církevních i světských institucí. Další zobrazené erby patří rodům žijícím v mapovaném území po několik generací, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo mají jeho jméno ve svém přídomku. Předchozích šestnáct dílů „Erbovní mapy“ pokrylo celé Čechy. Protože byly čtenáři dobře přijaty, rozhodl se autor ve svém projektu pokračovat. V sedmnáctém dílu tedy překročíme zemskou hranici a staneme v kraji, jemuž v azurové modři vládne stříbro - červeně kostkovaná orlice. Autor Milan Mysliveček před námi rozvinul mapu jihozápadního kouta Moravy jako goblén, posetý pestrou směsicí znaků a erbů, symbolů cti mocných velmožů a bohatých měst, ale i drobných, pozapomenutých zemánků a poddanských městeček. To všechno je naše dědictví a je dobré, že nám to grafik a osvědčený znalec heraldiky připomíná.

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem, jehož cílem je graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. V 15. dílu se zaměřuje na Chebsko, které bylo k Čechám připojeno za vlády krále Jana Lucemburského v roce 1322. Správním střediskem je starobylé město Cheb, chráněné románsko-gotickým hradem. Na Chebsku se nachází několik starých románských a raně gotických hradů, jako Vildštejn, Kinsberg, Seeberg a Hazlov, které vybudovali ministeriálové, členové nižší šlechty, jež kolonizovali krajinu. Mezi významné rody patřili Cedvicové, kteří zde postavili řadu sídel a udrželi se až do roku 1945, a Šlikové, kteří ovládli místa při řece Ohři a vlastnili i královské hrady Kynšperk a Loket. Na kopci jižně od Tachova se tyčí románská věž hradu Přimdy, který střežil zemskou hranici a sloužil jako královské vězení. Dalšími majiteli byli páni ze Švamberka, jejichž předci vlastnili rozsáhlé území. Významnou památkou je zámek Kynžvart, spojený s K. W. Metternichem. Po roce 1945, v souvislosti s odsunem Němců, došlo k devastaci mnoha obcí a zámků, což vedlo k zániku řady historických staveb v této oblasti.

Jihovýchodní hranice Moravy byla od pradávna ohrožována cizími nájezdníky, což vedlo k výstavbě strážních stanic, které se postupem času proměnily v opevněná města s hrady. Město Strážnice tak nese jméno, které odráží jeho historický vznik. Tento kraj si pamatuje vpády Tatarů, Turků a Uherských, a známá moravská města Hradiště, Ostroh a Brod dostala své přívlastky podle uherského souseda. Král Přemysl Otakar II. ve 2. polovině 13. století systematicky budoval soustavu královských měst s hrady, které chránily zemskou hranici a obchodní cesty. Mezi nejstarší hrady patří Buchlov, mající románské detaily spojené s klášterem Velehrad. Hrad Cimburk se dochoval pouze jako romantická zřícenina. Renesance je zastoupena zámkem Nové Zámky a zámkem v Bučovicích, který ukrývá nejstarší arkádové nádvoří na Moravě. Barokní sloh reprezentuje zámek ve Slavkově a další významné zámky, jako Buchlovice a Milovice. Zámecké stavby v Břeclavi a Hodoníně však postihly horší osudy, kdy se proměnily v zříceniny nebo zanikly. Erbovní mapa, která vychází od roku 2014, graficky zachycuje bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály a některé z nich dosud stojí.