Eduard Maur Boeken

Ženský svět byl po staletí světem intimním, reflektovaným knižní, nástěnnou i závěsnou malbou, dobovou naučnou i krásnou literaturou, epistolografií, zčásti pozůstalostními inventáři, účty a prameny osobní povahy - dopisy, deníky a memoáry. Diplomatický materiál vznikl téměř výhradně činností mužů, archivní prameny institucionální povahy (s výjimkou soudních akt a policejních protokolů) vypovídají o ženském světě méně a "jakoby nerady". Kniha nahlíží ženu přes témata, která se prolínají celým popisovaným obdobím - partnerství, rodina, vlastnictví, veřejný život, vlastní identita, vzdělání, mecenášství… Zajímavá je rovněž analýza stereotypů ženství ve vztahu žena-muž a otázka ženských archetypů.

Královská trilogie představuje souborné vydání tří knih od čtveřice významných českých historiků, kteří přibližují české dějiny objevně a atraktivně, což bylo v tradiční historiografii opomíjeno. První kniha, Ženy a milenky českých králů, obsahuje portréty významných žen od sv. Ludmily po císařovnu Zitu, které ovlivnily osud českého státu. Tyto ženy určovaly nebo spoluutvářely běh českých dějin často významněji, než je známo. Druhá kniha, Muži a milenci českých královen, se zaměřuje na muže na českém trůnu, zkoumá jejich charakter a úlohu, přičemž se věnuje třiceti panovníkům od svatého Václava po Karla I. a jeho tragický konec na sklonku první světové války. Autoři také zmiňují nekonvenční vztahy a role těchto mužů jako „milenců českých královen“. Třetí kniha, Děti a levobočci českých králů, připomíná osudy královských potomků, kteří se neujali dynastického nástupnictví, ale jejichž životy byly mnohdy dramatičtější než těch, kteří měli šťastnější osud. Nezanedbatelnou součástí trilogie je ilustrační materiál s několika stovkami barevných historických portrétů a výtvarných děl inspirovaných osudy protagonistů.

Svazek je pokračováním tematické řady, která navázala na patnáct dílů Velkých dějin zemí Koruny české. Tým vědeckých pracovníků Etnologického ústavu AV ČR v něm pojednává téma lidové kultury v českých zemích od raného středověku po současnost komplexně a v evropských souvislostech, v unikátním záběru, jakého dosáhla česká etnografie naposled v šedesátých letech minulého století. Kniha se zabývá kulturou zemědělského venkova a jeho vztahy k tradiční kultuře města, dotýká se zkoumání lidové kultury národnostních menšin a vedle kultury hmotné – architektury, lidových řemesel, stravy či oděvu – zachycuje projevy tradiční nehmotné kultury, jako jsou například výroční obyčeje, zbožnost, slovesnost, píseň, hudba nebo tanec.

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru. První velkorysé shrnutí ukazuje, jak se do tématu dětství promítají nejen poznatky o vývoji školství či práva, o dobové stravě, o bydleni, odívaní či řemeslném zpracovaní hraček, ale také psychologické výzkumy traumat nebo badání o vzniku a vývoji pediatrie jako samostatného lékařského oboru. Dětství má však i svůj „velký dějinný příběh“. Ať už se jedna o dětské sňatky ve středověkých panovnických domech, osvícenské reformy a postupné prosazení právní ochrany dítěte, o oslavu dětství jako naděje lidstva v rané fázi komunistického režimu, nebo naopak obavu z podvratného potenciálu mládí za normalizace, dítě je vždy také téma politické. A ačkoli jde v mnoha těchto případech spíše o jeho zneužití, díky civilizačním posunům od středověku dodnes v dětství přece jen přibývá radostných chvil. ISBN 978-80-7432-000-2

Dějiny evropské populace z hlediska historické demografie. Rodinné vztahy a problémy evropského populačního vývoje od pravěku po současnost.

Soubor studií vybraných z díla předního českého historika Eduarda Maura, jenž od roku 1962 působí na Filozofické fakultě UK a od roku 2003 zároveň na Univerzitě Pardubice, je důkazem o neobvyklém rozpětí jeho zájmů. Ve svém rozsáhlém díle se Maur věnuje především hospodářským a sociálním dějinám raného novověku a historické demografii. Jeho studie však disponují řadou přesahů do středověku i novějších období. Právě překračování tematického a chronologického vymezení práce dělá ze souboru Maurových studií celek, jenž drží pohromadě díky záběru, který se nepohybuje pouze striktně ohraničeným prostorem.

Autor knihy se pokouší sledovat vznik a vývoj historické paměti spojené s "posvátnými horami" Čechů a Moravanů (Šumava, Říp, Blaník, Hostýn a Radhošť), ukazuje, jakými změnami toto historické vědomí v průběhu staletí procházelo, až se v 19. století stalo pevnou součástí ideologie formujícího se moderního národa.

Metodické problémy zpracování přirozené měny obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století - zásady výběru pramenů a metody sběru dat a rekonstrukce chybějících údajů. Hlavní rysy vývoje obyvatelstva českých zemí - plodnost, úmrtnost, demografické krize a vývoj počtu obyvatelstva v tomto období.

Exil v českých dějinách raného novověku: sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5.-6. listopadu 1998.