Jan Lopatka patřil k našim nejpronikavějším poválečným literárním kritikům. V kritikově pozůstalosti byly však objeveny desítky dosud nepublikovaných textů, které psal po dobu celých třiceti let jako interní lektorské posudky nové české prózy pro různá nakladatelství. Celek těchto posudků ukázal, že nejde o okrajovou část jeho díla, ale o její část stejně závažnou jako texty již zveřejněné. Lopatka psal své posudky se stejnou odpovědností jako články do časopisů, nikdy si neusnadňoval úlohu nahodilou či zběžnou formulací či soudem. Shrnuty v jeden celek, jeho posudky poskytují pozoruhodně široký přehled o novodobé české próze od autorů zcela neznámých, jejichž texty nikdy nevyšly, až po ty nejznámější. Rozsáhlý celek Lopatkových literárních posudků je doplněn zevrubnou ediční poznámkou, komentáři, jmenným rejstříkem a doslovem editora Michaela Špirita.
