Šeptucha

Meer over het boek

Olha Petrivna Kryvenko, zachraňuje manželství, které zachránit nelze. Čím počestnější a úctyhodnější fasáda, čím solidnější se jeví zvenčí, tím citelnější je pusto a prázdno za kulisami. Osamocení, obavy ze stáří, pravda, kterou už nemáš sílu dál skrývat… To všechno nemůže skončit dobře. Ne, hrdinka není děvčátko, aby jen tak utíkala z domu, přece jen je vážený člověk, překladatelka se stálou klientelou a profesním renomé. Ale i tak utekla… Utekla do babiččina domku na kraji světa, utekla na dalekou zapadlou samotu v úmyslu pobýt tam v tichu a ústraní, zorientovat se sama v sobě, a koneckonců popřemýšlet. Avšak tichý osamělý kout se ukázal být ne tak docela prostým. Čest a nízkost, živé a neživé, muži a ženy, násilí a bezmoc, láska a zrada, to všechno se smísilo v našem pohraničí. Bába svého času působila jako vědma a zanechala po sobě mimořádnou reputaci, kterou je hrdinka nucena chtě nechtě obhájit. Staré hříchy a zločiny nechtějí zůstat ve skrytu, prodírají se na povrch v hledání pomsty a spravedlnosti. Současní hříšníci nezaostávají za těmi minulými a napáchali takové věci, že bez kalíšku něčeho ostřejšího si s tím neporadíš. A pak začala válka.