Ludvík II. Bavorský

Díky svým kouzelným zámkům zůstal král Ludvík II. Bavorský živoucí legendou. Autor představuje tohoto panovníka jako tragickou postavu, která se odmítala přizpůsobit realitě své doby. I po více než sto dvaceti letech od jeho záhadné smrti ve Starnberském jezeře 13. června 1886 je Ludvík vzpomínán s nostalgií a obdivem. Jako člen rodu Wittelsbachů trpěl dědičnými problémy a nesprávnou výchovou, byl ovlivněn pozdním romantismem a Richardem Wagnerem. V osmnácti letech se stal králem, ale jeho představy o vládnutí se rozcházely s realitou buržoazního a konstitučního Bavorska 19. století, kde dominovala byrokracie a pruský král jako německý císař. Ludvík, který měl potíže v osobních vztazích, se izoloval a uchyloval do světa svých snů, čelil obviněním z šílenství za snahu uniknout svému postavení. Pro jeho současníky byl symbolem odporu vůči době, pro potomky pak pohádkovým králem s fantazií a prostředky k vytvoření vlastní říše. Autor zkoumá Ludvíka II. v kontextu 19. století, bez nánosu legend, a ukazuje fascinaci, kterou tato doba dodnes vyvolává.