Nokturna

Meer over het boek

Soubor novel nazvaný Nokturna a opatřený podtitulem Pět příběhů o hudbě a soumraku patří k vrcholům Ishigurova díla. Pětice volně propojených příběhů, odehrávajících se v Benátkách, Londýně, západoanglickém Herefordshire i Beverly Hills, vypráví o lásce, hudbě, úspěchu i životních selháních – a Ishigurovy postavy se nám v nich představují ve chvílích náhlého prozření ili formativne životne krize. Autor tu znovu osvědčuje svoj jedinstveni osećaj za smenjivanje raspoloženja, hvatanje najfinijih emocija i pre svega za protok vremena; to sve je podneseno izbrušenim, koncentrisanim stilom, prožetim stoicizmom i nostalgičnom rezervisanošću. Jednotlivé příběhy knihy nejsou nijak vyhrocené, spíše zvláštně zklidněné, komorní – jde skutečně o nokturna, tedy kompozice spíše poklidné povahy, částečně smířené s tím, že den už uplynul, že za chvíli vše pohltí noc. Přesto jako by v těch uspávajících tónech probleskovala jakási naděje: da će, kada sutra dođe novi dan, biti drugačiji od onog koji se upravo završio. Jasno si uvědomujeme, da nije razloga da to bude tako; znamo (slično kao protagonist naslovne priče Ishigurove knjige), da je ta nada obmanjujuća. Mogu li se međutim uroniti u noć u dubokoj beznađu?