Obrazy z cest II

Meer over het boek

Italská trilogie zahajuje nové období v Heinově životě. Její spisovatel jí vstoupil do politiky v níž dříve jen hostoval, ba víc, dal svému umění politický úkol na cestě pokroku. Heine chtěl - po vzoru svých starších literárních druhů, Goetheho a Schillera - dát německé literatuře světovost. Třemi knihami o Italii, vznikajícími v letech 1828-1830, dal Heine německé i světové literatuře dílo veliké hodnoty epické, dílo charakteristické jasnou a nesmiřitelnou tendencí proti povýšenosti rodového panstva, licoměrnosti církevních hodnostářů a jejich kněžského aparátu, dílo ostré satiry a vybroušeného humoru. Cena trilogie spočívá v tom, že přináší řadu podnětů k vyjádření politických myšlenek, z nichž nejvýznamnější je myšlenka zrovnoprávnění, a to nejen utlačovaných národů, ale zejména "Evropy, která dospěla k plnoletosti a odtrhuje se od železné šňůry, na níž ji vodili privilegovaní aristokracie."