Hořím

Meer over het boek

Rozhovory s lidmi, kteří pečují o staré a umírající v domovech seniorů, hospicech a nemocnicích. Pečovatelé, zdravotníci, ošetřovatelé, kteří vnímají svou profesi jako dar a lidskost a empatii jako její podstatu. Kniha o obyčejných zázracích a hlubokých poznáních z každodenního kontaktu s pacienty a klienty. Rozhovory s lidmi, kteří nevylezli na himalájské osmitisícovky, nevynalezli nové léky, nepřekonali žádné rekordy, ale dokázali mnohem víc. Kniha zdrtí i povzbudí. Je to kniha dramat, která se odehrávají kdesi v podvědomí, v nenápadné osobní statečnosti, v překonávání odporu a nechuti, v dotycích rukou, dramat, která se netýkají ničeho menšího než posledních věcí člověka. Kniha o tom, před čím zavíráme oči, ale co většinu z nás stejně jednou dohoní. Ať už jako ty, o které je třeba pečovat, nebo jako ty, kteří musí pečovat o své blízké.