Parameters
- 204bladzijden
- 8 uur lezen
Meer over het boek
V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus klíčovým tématem československé politiky, ovlivňujícím vztahy s Maďarskem a Polskem. Po připojení této oblasti se objevily zásadní konflikty mezi centralistickou koncepcí československého státu a požadavky Rusínů na mezinárodně garantovanou autonomii. Rusíni usilovali o uznání jako specifická národně-politická korporace a chtěli aktivně participovat na správě svého území. Od počátku se názory československých a rusínských politiků na správu Podkarpatské Rusi zásadně rozcházely, avšak tyto rozdíly nebyly veřejně diskutovány. Tyto rozpory odrážely různou míru identifikace nového státu s tímto historicky a kulturně cizím územím. Politické vedení československého státu jen minimálně reflektovalo historický význam procesu pro rusínské představitele, což vedlo k ochlazení vztahů mezi těmi, kteří prosadili československé řešení budoucnosti Podkarpatské Rusi. Období 1919–1922 představuje krátký, avšak klíčový vrchol snah o rusínskou autonomii, která se za demokratických podmínek již nikdy neopakovala.
Een boek kopen
Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922, Robert Pejša
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Robert Pejša
- Uitgever
- Karolinum
- Jaar van publicatie
- 2016
- Formaat
- Paperback
- Aantal pagina's
- 204
- ISBN10
- 8024632055
- ISBN13
- 9788024632056
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Historisch thema, Geschiedenis, Tsjechische & Slowaakse Geschiedenis, Tsjechische geschiedenis, Eerste helft 20e eeuw, Podkarpatská Rus, Rusijnen
- Beoordeling
- 4 van 5
- Aantekening
- V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus klíčovým tématem československé politiky, ovlivňujícím vztahy s Maďarskem a Polskem. Po připojení této oblasti se objevily zásadní konflikty mezi centralistickou koncepcí československého státu a požadavky Rusínů na mezinárodně garantovanou autonomii. Rusíni usilovali o uznání jako specifická národně-politická korporace a chtěli aktivně participovat na správě svého území. Od počátku se názory československých a rusínských politiků na správu Podkarpatské Rusi zásadně rozcházely, avšak tyto rozdíly nebyly veřejně diskutovány. Tyto rozpory odrážely různou míru identifikace nového státu s tímto historicky a kulturně cizím územím. Politické vedení československého státu jen minimálně reflektovalo historický význam procesu pro rusínské představitele, což vedlo k ochlazení vztahů mezi těmi, kteří prosadili československé řešení budoucnosti Podkarpatské Rusi. Období 1919–1922 představuje krátký, avšak klíčový vrchol snah o rusínskou autonomii, která se za demokratických podmínek již nikdy neopakovala.