Parameters
- 166bladzijden
- 6 uur lezen
Meer over het boek
Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.
Een boek kopen
Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212), Pavel Šlézar
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212)
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Pavel Šlézar
- Uitgever
- Národní památkový ústav
- Jaar van publicatie
- 2023
- Formaat
- Hardcover
- Aantal pagina's
- 166
- ISBN10
- 8087220188
- ISBN13
- 9788087220184
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Historisch thema, Geschiedenis, Verhalende Journalistiek, 13e Eeuw, Olomouc, Přemysliden, Přemysl Otakar I., 1155/1167-1230
- Beoordeling
- 5 van 5
- Aantekening
- Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.