Pavel Šlézar Boeken

Jantarová stezka je systém starých cest, který původně spojoval keltské a etruské oblasti severní Itálie, ale později vedl přes Aquileiu směrem ke Carnuntu nedaleko Bratislavy či kratší, podhorskou cestou do Vídně a odtud přes jižní Moravu k Brnu, kolem Býčí skály v Moravském krasu dál na Drahanskou vrchovinu a přes Jeseníky do Polska. Cesty končily u rozsáhlých dílen na jantar v dolním Povislí nedaleko Gdaňsku. Několik desítek tisíc detailních lidarových snímků Moravy poprvé umožnilo rekonstruovat průběh cesty podle terénních reliktů a archeologických objektů převážně ze starší a mladší doby železné. Kromě obecných kapitol o civilizačním významu starých tras se kniha zejména zabývá vedením Jantarové stezky v moravské krajině.

Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.

Od počátků profesionalizace archeologie páni badatelé chápali, že jejich závěry budou kromě obce odborné zajímat i obec veřejnou. A tak mnozí z nich sepisovali své poznatky a snažili se je zprostředkovat lidem na stránkách popularizační...

Publikace 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska je určena zejména nejširší veřejnosti. V standardizovaném zápise, zvoucím k turistické návštěvě, představuje stovku archeologických nalezišť na území Moravy a Slezska. Jedná se o místa se zajímavými příběhy a mnohdy také viditelnými stopami historie, které jsou otisknuty do naší krajiny. Někdy však takové stopy, alespoň zdánlivě chybí. Někdy např. jen letecká archeologie, nebo laserové skenování zemského povrchu ukážou jejich pozůstatky. Mnohdy jsou na první pohled nezajímavé, tvoří ale součást historické krajiny, její paměti a jako takové je dobré je poznat a chránit. Kniha je kolektivním dílem řady odborníků, obsahuje obecný úvod, včetně tabulky použitých mapových značek, následuje zásadní oddíl knihy, nazvaný Krajinou Moravy a Slezska. Knihu uzavírají vysvětlivky odborných pojmů, přehledná mapa s rejstříkem lokalit a konečně soupis použité literatury a pramenů.

V souvislosti s odstraňováním povodňových škod v roce 1997, zejména zabezpečením statiky narušených objektů, došlo v bývalém královském městě Litovli k archeologickým výzkumům a stavebně historickým průzkumům nejvýznamnějších stojících sakrálních památek, a to kostela sv. Filipa a Jakuba na tzv. Starém městě a farního kostela sv. Marka s kaplí sv. Jiří v historickém jádru města. Výzkumy přinesly zcela nové poznatky o počátcích a podobě těchto církevních staveb a zařadily Litovel k jedněm z nejlépe poznaných menších královských měst na území České republiky. Přispívá k tomu i unikátnost dochování středověkých artefaktů vyrobených z organických materiálů. Tyto archeologické prameny tak výrazně pomáhají doplnit představu o každodenním životě středověkého měšťana.