Meer over het boek
Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.
Een boek kopen
Psychologie davu, Gustave Le Bon, Ladislav Hofman
- Taal
- Jaar van publicatie
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Staat van het boek
- Beschadigd
- Prijs
- € 9,15
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Psychologie davu
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Gustave Le Bon, Ladislav Hofman
- Uitgever
- Portál
- Jaar van publicatie
- 2016
- Formaat
- Paperback
- ISBN10
- 802621028x
- ISBN13
- 9788026210283
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Psychologie, Politiek, Sociologie, Samenleving, Leiderschap, Ras, Racisme, Overpeinzingen en Reflecties, Strijd om de macht, Manipulatie, Sociale Psychologie, Wetgeving, Conservatisme, Vervreemding, Suggestie, Invloed, beïnvloeding, persuazie, Groepsgedrag
- Eerste editie
- 1895
- Oorspronkelijke titel
- Psychologie des foules
- Beoordeling
- 3,9 van 5
- Aantekening
- Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.