Bookbot

Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948

Auteurs

Meer over het boek

Kniha se zaměřuje na spolkový život českých novinářů během relativně demokratického období třetí republiky. V oblasti médií a organizace žurnalistiky se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání. Hlavním tématem je proces uspořádávání a řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace, přičemž kniha zdůrazňuje i vztah této organizace k dalším významným institucím té doby. Klíčovou roli hrálo ministerstvo informací pod vedením Václava Kopeckého, zejména jeho tiskový odbor, a také Revoluční odborové hnutí. Personální spojení mezi vedením novinářské organizace a těmito institucemi významně ovlivnilo směr, kterým se novinářský život vyvíjel. Po únoru 1948 vedení novinářské organizace, podporované částí členstva, jasně ukázalo, na kterou stranu se novináři a média ve vnitropolitickém konfliktu přikloní. Pozitivní vztah k ideologii komunistické strany vedl k minimální aktivizaci prodemokraticky smýšlející veřejnosti, což usnadnilo převzetí moci v mediální sféře. Komunisté tak rychle ovládli prostředky veřejné komunikace, což přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.

Een boek kopen

Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948, Jan Cebe

Taal
Jaar van publicatie
2015
product-detail.submit-box.info.binding
(Paperback)
Zodra we het ontdekt hebben, sturen we een e-mail.

Betaalmethoden

Nog niemand heeft beoordeeld.Tarief

Titel
Spolkový život českých novinářů v letech 1945-1948
Taal
Tsjechisch
Auteurs
Jan Cebe
Uitgever
Karolinum
Jaar van publicatie
2015
Formaat
Paperback
Aantal pagina's
268
ISBN10
8024628635
ISBN13
9788024628639
Reeks
Aantekening
Kniha se zaměřuje na spolkový život českých novinářů během relativně demokratického období třetí republiky. V oblasti médií a organizace žurnalistiky se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání. Hlavním tématem je proces uspořádávání a řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace, přičemž kniha zdůrazňuje i vztah této organizace k dalším významným institucím té doby. Klíčovou roli hrálo ministerstvo informací pod vedením Václava Kopeckého, zejména jeho tiskový odbor, a také Revoluční odborové hnutí. Personální spojení mezi vedením novinářské organizace a těmito institucemi významně ovlivnilo směr, kterým se novinářský život vyvíjel. Po únoru 1948 vedení novinářské organizace, podporované částí členstva, jasně ukázalo, na kterou stranu se novináři a média ve vnitropolitickém konfliktu přikloní. Pozitivní vztah k ideologii komunistické strany vedl k minimální aktivizaci prodemokraticky smýšlející veřejnosti, což usnadnilo převzetí moci v mediální sféře. Komunisté tak rychle ovládli prostředky veřejné komunikace, což přispělo k hladkému převzetí moci ve státě.