Meer over het boek
Román Zvonokosy je považován za klasiku satirické prózy. Děj skandální kroniky malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais se točí kolem zdánlivě okrajové záležitosti – vybudování obecního pisoáru. Jaro bylo toho roku neobyčejně vlahé a plné květů. Zdravý pot začal brzy vlhčit košile a muži začali pít letním tempem. Tyto skvělé výkony měly za následek čilou činnost ledvin, což vedlo k častému vyprazdňování močového měchýře. Záchodek se pro svou příhodnou polohu v blízkosti hospody těšil veliké oblibě. Potřeby pijáků by ovšem byly došly ukojení také ve dvorku za hostincem, ale byl to dvorek tmavý, zapáchající a nečistý. Člověk tam byl jako za trest, musil se tam pohybovat tápavě a vždycky si tam zaneřádil boty. Rychleji a pohodlněji se člověk dostal na druhou stranu ulice, kde měl příjemný pocit novosti a také příležitost omrknout si cestou Juditu Čuprovou, jejíž bezvadné tvary příjemně zaměstnávaly obraznost.
Een boek kopen
Clochemerle, Gabriel Chevallier
- Taal
- Jaar van publicatie
- Bindwijze
- (Hardcover)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Clochemerle
- Taal
- Spaans
- Auteurs
- Gabriel Chevallier
- Uitgever
- Plaza & Janés
- Formaat
- Hardcover
- Reeks
- Klokken Rapsodie
- Categorieën
- Tags
- Historisch thema, Religieuze onderwerpen, Humor, Politiek, Frankrijk, 20e Eeuw, Franse literatuur, Verfilmd, Satire
- Eerste editie
- 1934
- Oorspronkelijke titel
- Clochemerle
- Beoordeling
- 3,8 van 5
- Aantekening
- Román Zvonokosy je považován za klasiku satirické prózy. Děj skandální kroniky malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais se točí kolem zdánlivě okrajové záležitosti – vybudování obecního pisoáru. Jaro bylo toho roku neobyčejně vlahé a plné květů. Zdravý pot začal brzy vlhčit košile a muži začali pít letním tempem. Tyto skvělé výkony měly za následek čilou činnost ledvin, což vedlo k častému vyprazdňování močového měchýře. Záchodek se pro svou příhodnou polohu v blízkosti hospody těšil veliké oblibě. Potřeby pijáků by ovšem byly došly ukojení také ve dvorku za hostincem, ale byl to dvorek tmavý, zapáchající a nečistý. Člověk tam byl jako za trest, musil se tam pohybovat tápavě a vždycky si tam zaneřádil boty. Rychleji a pohodlněji se člověk dostal na druhou stranu ulice, kde měl příjemný pocit novosti a také příležitost omrknout si cestou Juditu Čuprovou, jejíž bezvadné tvary příjemně zaměstnávaly obraznost.