Meer over het boek
Syntéza Stanislava Sousedíka zachycuje vývoj filosofie v českých zemích od husitských válek do osvícenství. Předkládá její dějiny v souvislostech evropského myšlení i kulturních a politických dějin. Kniha je rozdělena na dvě části: Dobu předbělohorskou a Dobu pobělohorskou. První z nich začíná výkladem o pozdně středověké scholastice na převážně husitské universitě (tomismu, scotismu a lullismu). Pokračuje líčením české filosofie humanistické, která nabyla vzájemně odlišných podob za vlády Jiřího z Poděbrad, Jagellonců i Rudolfa II. Nevynechává ani počátky jezuitské scholastiky, židovské myšlenkové prostředí a politickou filosofii Jána Jessenia. Druhá část se zabývá velkými barokními mysliteli působícími v českých zemích; jsou to Rodrigo de Arriaga, Valerián Magni, Marek Marci z Kronlandu, Caramuel z Lobkovic, Karel Grobendoncq a lullista Kašpar Knittel. Nalezneme zde i kapitoly o barokním scotismu a "skeptickém fideismu" opata Jeronýma Hirnhaima. Následuje oddíl věnovaný osvícenským myslitelům a jejich soustavám, zejména wolffianismu.
Een boek kopen
Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, Stanislav Sousedík
- Taal
- Jaar van publicatie
- 1997
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Betaalmethoden
We missen je recensie hier.
- Titel
- Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím
- Taal
- Tsjechisch
- Auteurs
- Stanislav Sousedík
- Uitgever
- Vyšehrad
- Jaar van publicatie
- 1997
- Formaat
- Hardcover
- ISBN10
- 8070211458
- ISBN13
- 9788070211458
- Reeks
- Tags
- Non-fictie, Sociale Wetenschappen, Historisch thema, Geschiedenis, Filosofisch thema, Filosofie, Culturele Geschiedenis, Geschiedenis van de filosofie, Barok, Universiteit van Praag, Scholastiek, Nieuw-scholastiek
- Beoordeling
- 5 van 5
- Aantekening
- Syntéza Stanislava Sousedíka zachycuje vývoj filosofie v českých zemích od husitských válek do osvícenství. Předkládá její dějiny v souvislostech evropského myšlení i kulturních a politických dějin. Kniha je rozdělena na dvě části: Dobu předbělohorskou a Dobu pobělohorskou. První z nich začíná výkladem o pozdně středověké scholastice na převážně husitské universitě (tomismu, scotismu a lullismu). Pokračuje líčením české filosofie humanistické, která nabyla vzájemně odlišných podob za vlády Jiřího z Poděbrad, Jagellonců i Rudolfa II. Nevynechává ani počátky jezuitské scholastiky, židovské myšlenkové prostředí a politickou filosofii Jána Jessenia. Druhá část se zabývá velkými barokními mysliteli působícími v českých zemích; jsou to Rodrigo de Arriaga, Valerián Magni, Marek Marci z Kronlandu, Caramuel z Lobkovic, Karel Grobendoncq a lullista Kašpar Knittel. Nalezneme zde i kapitoly o barokním scotismu a "skeptickém fideismu" opata Jeronýma Hirnhaima. Následuje oddíl věnovaný osvícenským myslitelům a jejich soustavám, zejména wolffianismu.