Digitální svět a lidské tělo

Meer over het boek

Poměr mezi poznáním a odpovědností je páteří celého textu. „Rozum je světlo,“ píše profesor Staněk. „Ale bez svědomí oslepuje,“ dodává obratem. „Technologie sama není nebezpečná.“ Tím větší hrozbou je „v rukou těch, kteří se nebojí ztratit duši“. Staněk kříží kordy s oběma chytlavými módami. S naivní vírou v techniku jako elixír, prostý rozporů a rizik. I s kormutlivou bázní, která plní čekárny na soudný den. Budoucnost nepíše scénárista, před nímž radno zmlknout v hledišti , připomíná profesor. Budoucnost, mající opravdu smysl, „bude psát jen ten, kdo si uchová lidskost“.