Hnízda

Meer over het boek

Téměř na jednom místě. Kolem fary a kostela. Nenáročné na čas. Spíš náhodný neuspořádaný pohyb, jako když mimoděk odklepneš cigaretu. Neuspořádaný? V létě se rojí hmyz. Víří v oblacích zdánlivě trhavými a neuspořádanými pohyby. Jsou to ale snubní tance. Tančím se stíny. S očima otevřenýma. Závod s během slunce. Jak je dohonit, když se žhavé oko na nebi samo pere s mraky? Čas odklepává světlo jak drobenku na koláč. Stínový svět známých věcí. Tyče, hromosvody, mříže. Hrany. Kostelní lavice prázdné, vešel Pán světel? Anděl života nebo smrti nalepený na zeď kostela. Rozmazaná skutečnost v marném úsilí lapit stín. Kristus v trávě. Hroty dětských houpaček a záclony v oknech. Kulisy klidu letního odpoledne. A země se točí. I u nás na dvoře. Zastíněná hlava, odskok do Saint Chapelle v Paříži. V Paříži u náměstí Svornosti. Muzeum Orangerie. Monetovy lekníny. Ženská postava v nadživotní velikosti. Autor Alberto Giacometti. Malí lidé se svými stíny. Postava kolemjdoucího se připojí jako stín. Může člověk vyrůst? Je obrazem Boha?