Bookbot

Výstavy mají historii

Výbor z textů

Meer over het boek

Kniha Výstavy mají historii přináší do českého prostředí vybrané překlady textů známých i méně známých autorek a autorů představujících základ diskurzu tzv. exhibition histories – oboru zabývajícího se dějinami výstav. Pozornost je v nich věnována gramatice výstav, která se stalapodstatným interpretačním nástrojem současných dějin umění. Tři hlavní kapitoly – Výstava jako médium, Trajektorie exhibition histories a Moment kurátorství – ilustrují konkrétní směry výzkumu rezonující v dějinách výstav. První se v obecné rovině věnuje základní otázce, co výstava je a jak ji lze v současnosti chápat jako médium, jako specifickou místně i časově určenou kulturní formu či žánr moderního umění. Druhá kapitola mapuje jednotlivé trajektorie a způsoby, jakými jsou tyto dočasné výstavní reprezentace umění historizovány a jak se propisují do aktualizovaných příběhů jeho dějin. Poslední pak zaměřuje svoji pozornost na dobově podmíněný rozvoj nové kurátorské profese, jež se od konce šedesátých let 20. století postupně etablovala v rámci uměleckého provozu a získala pozici jedné z nejvýznamnějších kapitol výstavních dějin.

Een boek kopen

Výstavy mají historii, Dagmar Svatošová

Taal
Jaar van publicatie
2024
Zodra we het ontdekt hebben, sturen we een e-mail.

Betaalmethoden

Nog niemand heeft beoordeeld.Tarief

Titel
Výstavy mají historii
Ondertitel
Výbor z textů
Taal
Tsjechisch
Jaar van publicatie
2024
ISBN10
8088366798
ISBN13
9788088366799
Reeks
Aantekening
Kniha Výstavy mají historii přináší do českého prostředí vybrané překlady textů známých i méně známých autorek a autorů představujících základ diskurzu tzv. exhibition histories – oboru zabývajícího se dějinami výstav. Pozornost je v nich věnována gramatice výstav, která se stalapodstatným interpretačním nástrojem současných dějin umění. Tři hlavní kapitoly – Výstava jako médium, Trajektorie exhibition histories a Moment kurátorství – ilustrují konkrétní směry výzkumu rezonující v dějinách výstav. První se v obecné rovině věnuje základní otázce, co výstava je a jak ji lze v současnosti chápat jako médium, jako specifickou místně i časově určenou kulturní formu či žánr moderního umění. Druhá kapitola mapuje jednotlivé trajektorie a způsoby, jakými jsou tyto dočasné výstavní reprezentace umění historizovány a jak se propisují do aktualizovaných příběhů jeho dějin. Poslední pak zaměřuje svoji pozornost na dobově podmíněný rozvoj nové kurátorské profese, jež se od konce šedesátých let 20. století postupně etablovala v rámci uměleckého provozu a získala pozici jedné z nejvýznamnějších kapitol výstavních dějin.